Červený Dvůr leží přibližně osm kilometrů severozápadně od Českého Krumlova a nabízí nenáročnou procházku areálem, jehož historie sahá až do 16. století. Park je přístupný celoročně a jeho hlavní trasa měří zhruba tři kilometry. Vede kolem vodních ploch, starých stromů i drobných staveb, které připomínají jednotlivé etapy vývoje zdejšího šlechtického sídla.
Trasa parkem začíná u zámku
Nejlepší způsob, jak areál poznat, představuje naučná stezka se 14 zastaveními. Přibližuje dějiny zámku, proměny zahrady, zdejší vodní hospodářství i významné objekty v parku. Cesta je snadno schůdná a zvládnou ji také kočárky a vozíčkáři.
Výchozím bodem je zámecký areál. Návštěva se odehrává výhradně ve venkovním prostoru, protože samotný zámek není běžně přístupný veřejnosti. Od roku 1966 v něm sídlí psychiatrická léčebna zaměřená na léčbu závislostí.
Nejdřív obora, potom barokní zahrada
Počátky Červeného Dvora jsou spojené s Vilémem z Rožmberka, který zde roku 1591 založil takzvaný Nový dvůr chvalšinský. Petr Vok z Rožmberka následně nechal v areálu zřídit oboru. O zahradě se poprvé písemně hovoří v roce 1598.
Tehdejší obora nesloužila jen k lovu. Chovali se v ní bobři, bažanti, koroptve a křepelky, tedy zvířata, která byla součástí reprezentace i hospodářského zázemí panství. Dnešní zámek vznikl z podnětu Marie Ernestiny z Eggenberku v roce 1672. Za Schwarzenbergů se areál dále rozvíjel a v 18. století získal pravidelně komponovanou barokní zahradu.
Její hlavní osa mířila od zámku k jihovýchodu. Síť cest doplňovaly boskety, bazény a fontány; zdejší vodotrysky byly podle archivních záznamů uvedeny do provozu v roce 1761.
Exotická zvířata i zahradní atrakce
Červený Dvůr byl v minulosti místem odpočinku, zábavy i chovu neobvyklých druhů. V letech 1769 až 1784 tu žili například čínští bažanti, bengálští jeleni, angorští králíci a bobři. Součástí areálu bývalo také přírodní divadlo, letní jízdárna, vyhlídka Schneckenberg nebo čínský a holandský letohrádek.
Výraznou roli hrála voda. Historický park zahrnuje podle údajů Národního památkového ústavu 21 rybníků, rybníčků, umělých jezírek, fontán a nádržek. Vodní systém doplňují kilometry průtočných potoků, umělých toků, odvodňovacích stok a vodovodního potrubí. Při procházce tak stojí za pozornost nejen cesty a porosty, ale také ostrůvky na hladinách a drobné vodní prvky, které pomáhaly vytvářet celkovou kompozici zahrady.
Proměna v krajinářský park
Od poloviny 19. století začal Červený Dvůr měnit pravidelnou zahradu za volněji působící krajinářský park. Inspirací byly mimo jiné cesty knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga po Anglii. K proměně přispěla také bouře, která v roce 1844 poškodila zdejší porosty.
Ohradní zdi postupně ustoupily, rovné cesty nahradily přirozeněji vedené trasy a areál se rozrostl přibližně na 117 hektarů. Z původního uspořádání zůstala hlavní středová osa i průhled parkem.
Mezi dochované stavby a prvky patří Bažantnice z roku 1840, obelisk na Křížovém poli, zahradnictví s hájenkou, pozůstatky kaple svatého Kříže z roku 1841, mariánský sloup, vrátnice, mauricovna a Kůrový domek. Park je kulturní památkou a zároveň leží v Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Konkrétní režim vstupu se může měnit, přesto je areál podle Národního památkového ústavu přístupný po celý rok.