Říjnový výlet na Svatý Hostýn lze spojit s návštěvou XXVIII. svatohubertské pouti, která se uskuteční v sobotu 17. října 2026. Pontifikální mše v bazilice Nanebevzetí Panny Marie začne v 10:15 a podle zveřejněného kalendáře ji bude celebrovat olomoucký arcibiskup Mons. Josef Nuzík. Pouť je určená především myslivcům, lesníkům, milovníkům přírody a jejich rodinám, samotný Hostýn však nabídne program i návštěvníkům, kteří chtějí během jednoho dne projít zdejší památky a okolní krajinu.
Co se pojí se svatohubertskou poutí
Slavnost připomíná svatého Huberta, patrona myslivců. V minulých letech k ní patřila lovecká hudba a troubení, průvod k obrázku svatého Huberta, sokolnické ukázky, vábení jelenů, práce tažných koní, lovecká lukostřelba nebo lesní pedagogika. Samostatný podrobný program pro rok 2026 nebyl v době přípravy článku zveřejněn, a tyto body proto nelze automaticky považovat za součást letošního ročníku.
Svatý Hostýn je od roku 2018 národní kulturní památkou. Kromě poutní slavnosti tu návštěvníci najdou soubor sakrálních staveb, historické pozůstatky i několik tras vedoucích lesnatým terénem Hostýnských vrchů.
Bazilika a příběh tatarského vpádu
Dominantou areálu je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Její základní kámen byl položen roku 1721 a barokní chrám podle projektu Ignáce Cyraniho z Bolleshausu byl vysvěcen 28. července 1748. V roce 1769 do stavby udeřil blesk a požár tehdy roztavil také tři zvony. Za josefinských reforem byla bazilika roku 1787 zrušena, k obnově začala sloužit od roku 1841 a v roce 1982 získala titul baziliky minor.
Nad vchodem je umístěna mozaika Viktora Foerstera. Na ploše velké přibližně 26 metrů čtverečních ji skládá asi 260 tisíc barevných kamínků. Zobrazuje tradiční vyprávění o tom, jak Panna Marie s Ježíškem v náručí ochránila obyvatele před tatarským vpádem: Ježíšek podle legendy sesílá blesky na nepřátelský tábor. Tento příběh patří k poutní tradici a písemně ho zachytil například Bohuslav Balbín v roce 1665. Nejde však o historicky doložený záznam konkrétní události.
U paty schodiště k bazilice stojí Vodní kaple. Ze skály v ní vyvěrá pramen, který je s místem spojený už kolem roku 1700. Voda je součástí zdejší poutní tradice; označení za zázračnou je třeba vnímat v náboženském a lidovém kontextu, nikoli jako potvrzený léčebný účinek.
Jurkovičova křížová cesta
Po svahu Hostýna vede křížová cesta navržená Dušanem Jurkovičem. Její kapličky začaly vznikat v roce 1904 a architekt v nich využil inspiraci valašskou lidovou architekturou. Obrazy původně vytvořil Joža Uprka jako mozaiky z malovaného skla. Horské podmínky však způsobily, že byly postupně nahrazovány glazovanými keramickými mozaikami Jana Köhlera. Ty vznikaly ve spolupráci s firmou RAKO v letech 1912 až 1933.
Trasa stoupá svažitou krajinou a zahrnuje také kruhovou kapli Božího hrobu u lesního hřbitova. V památkových podkladech se celý chráněný soubor uvádí jako čtrnáct zastavení, zatímco samotná Jurkovičova–Köhlerova část se popisuje jako třináct zastavení.
O náročnosti obnovy svědčí první zastavení, které bylo dokončeno v roce 2015. Poškozenou keramickou mozaiku nahradila přesná kopie vytvořená podle kladečského plánu. Tvoří ji 591 glazovaných kachlí.
Hradiště a rozhledna na vyšším vrcholu
Hostýn má také výraznou archeologickou minulost. Na vrchu se rozkládá rozsáhlé pravěké opevnění a keltské oppidum o rozloze přibližně 20 hektarů. Osídlení se zde vyvíjelo od doby bronzové přes halštatské období až do doby laténské. V terénu jsou dodnes patrné valy a příkop. Obvodový val dosahuje zhruba čtyř metrů, na jihozápadní straně místy až osmi.
Celý Hostýn tvoří dva vrcholy. Na západním, vysokém přibližně 718 metrů, stojí bazilika a hlavní část poutního areálu. Vyšší vrchol dosahuje asi 735 až 736 metrů a nachází se na něm rozhledna spolu s větrnou elektrárnou.
Zděná rozhledna byla postavena v letech 1897 až 1898 jako připomínka padesátého výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Císař Hostýn navštívil v roce 1897 a podepsal zde zakládací listinu. V přízemí věže je kaple svatého Kříže. Původně rozhlednu doplňovala dřevěná nástavba, díky níž dosahovala celková výška přibližně 27 metrů.
Trasa na jeden den
Prohlídku lze začít u Vodní kaple a pokračovat po monumentálním schodišti k bazilice. Odtud vede cesta kolem ambitu a kaple svatého Jana Sarkandra ke křížové cestě a lesnímu hřbitovu. Do okruhu lze zařadit také pozůstatky pravěkého hradiště. Hostýnské vrchy navíc protíná řada turistických tras.
V říjnu je potřeba počítat s mimosezonním provozem. Svatohostýnské muzeum bývá od 1. října do 30. dubna pro individuální návštěvníky uzavřeno a ve stejném období nefunguje ani rozhledna. Skupinové nebo mimořádné zpřístupnění je nutné domluvit předem. Informace o pouti, bohoslužbách, dopravě a provozu jednotlivých objektů poskytuje duchovní správa nebo Matice svatohostýnská. Svatý Hostýn leží u Chvalčova ve Zlínském kraji.