V Chudenicích na Klatovsku můžete při jedné návštěvě nahlédnout do šlechtických pokojů i sestoupit do pozůstatků středověkého sídla. Starý zámek stojí na místě gotické tvrze a je nejstarší památkou města. Jeho expozice přibližuje historii Czerninů, kteří byli s Chudenicemi spojeni po staletí.
Portrét, který se do Chudenic vrátil
V červnu 2019 přibyl do zámecké jídelny portrét Humprechta Jana hraběte Czernina z Chudenic. Rodina Czerninů ho zapůjčila na delší dobu. Obraz je kopií z roku 1913, nikoli originálem, který namaloval Karel Škréta.
Šlechtic na portrétu žil v letech 1628 až 1682. Pocházel z chudší rytířské větve rodu, vzdělával se u jezuitů a během kavalírských cest poznal jižní i západní Evropu. Později působil u vídeňského dvora. Po smrti bezdětného prastrýce Heřmana zdědil rozsáhlý majetek a získal hraběcí titul.
V letech 1660 až 1663 zastupoval císaře v Benátkách. Během této diplomatické mise se naplno věnoval umění: ve sbírce měl tehdy zhruba 300 obrazů a později vybudoval rozsáhlou galerii. Jeho jméno je spojené také se vznikem Černínského paláce na pražských Hradčanech.
Škrétův originál, který byl součástí Czerninovy sbírky a je zaznamenán v kresleném inventáři z roku 1668, dnes vlastní Národní galerie v Praze. Získala ho v roce 2014 a poté obraz prošel restaurátorským zásahem. Malba zachycuje aristokrata v reprezentativním oděvu, ve stylizovaném interiéru se stolem a zdobenou draperií. Její pojetí spojuje vlivy benátské portrétní tradice s nizozemskými podněty. Výraz portrétovaného působí odtažitě a soustředěně; výklad, že vyjadřuje melancholii či únavu, je však interpretací historiků umění.
Starší Humprecht a proměna tvrze
V dějinách Chudenic vystupuje také starší Humprecht Czernin. Ten nechal na konci 16. století přestavět původní tvrz na renesanční zámeček. Roku 1592 se zasloužil o povýšení Chudenic na městečko. Císař Rudolf II. jim tehdy udělil právo užívat erb a pečeť a pořádat trh.
Písemné prameny připomínají původní gotickou tvrz nejpozději v roce 1564. Po renesanční přestavbě následovaly v 18. století barokní úpravy. Chudenice byly s rodem Czerninů spojené od první poloviny 13. století do roku 1945. Po roce 1678 přešlo panství na jindřichohradeckou větev rodu a zámek sloužil vedle sídelní funkce také jako správní centrum. Sídlil tu lesní, důchodenský i patronátní úřad, zatímco šlechtici přijížděli do Chudenic hlavně na léto.
Od zámeckých pokojů do podzemí
Po konfiskaci majetku v roce 1945 připadl zámek obci. Muzeum Josefa Dobrovského se sem přestěhovalo v roce 1948 z rozhledny Bolfánek a současná muzejní expozice byla otevřena v roce 2000. Zámecký okruh vede knihovnou, jídelnou, salonky, dámským budoárem i ložnicí. Součástí je také pokoj Josefa Dobrovského a černá kuchyně. K vidění jsou předměty dochované po Czerninech; část z nich pochází ze zámku Lázeň.
Druhý prohlídkový okruh míří do nejstarších částí tvrze. Dochovala se tu obranná bašta s obytným prostorem pána, kuchyně, potravinový sklep a zbytky točitého schodiště. Návštěvníci uvidí také původní bránu, pozůstatky želez padacího mostu, gotické střílny a sklepy s expozicí útrpného práva. Reprezentativní pokoje a obranné části ukazují, jak se stavba měnila spolu s potřebami jejích obyvatel.
Co navštívit v okolí Chudenic
Prohlídku zámku lze spojit s dalšími místy na Chudenicku. Nedaleko stojí rozhledna Bolfánek a zámek Lázeň. Asi dva kilometry od města leží národní přírodní památka Americká zahrada, kde roste více než 200 druhů a kultivarů dřevin. Dalšími cíli mohou být kostel svatého Jana Křtitele nebo naučná stezka Žďár, která měří přibližně pět kilometrů.
Zámecký okruh trvá zhruba 50 minut, prohlídka tvrze asi 40 minut. Oba okruhy jsou s průvodcem, tvrz má sezonní provoz. Otevírací doba i možnost rezervace se liší podle období, a zejména mimo hlavní sezonu je proto potřeba zjistit podmínky přímo u zámku. V roce 2025 byla obnovena východní a jižní část průčelí; práce zahrnovaly konzervaci zbytků renesančních sgrafit i úpravu barevnosti fasády.