Procházka Chudenicemi může vést od někdejší rodové tvrze přes parkovou krajinu až na rozhlednu Bolfánek. Místní dějiny přitom sahají daleko za hranice městyse: příběh Černínů se tu propojuje s cestou Kryštofa Haranta do Svaté země i s tragickým rozdělením rodiny po stavovském povstání.
Starý zámek a dlouhá stopa Černínů
Chudenice se připomínají už kolem roku 1200 a písemný doklad o Černínovi, který zde přímo sídlil, pochází z roku 1291. Rod byl s místem spjat až do roku 1945. Nejstarší zdejší památkou je Starý zámek, původně rodová tvrz, jejíž počátky se kladou patrně do 13. století.
V písemných pramenech se tvrz objevuje při dělení majetku mezi Humprechtem a Janem Černínem roku 1564. Humprecht ji na sklonku 16. století přestavěl na renesanční zámeček. Roku 1592 získal pro Chudenice od císaře Rudolfa II. právo užívat označení městečko, vlastní erb a pečeť a pořádat trh. Dnes je ve Starém zámku expozice věnovaná Černínům a dějinám Chudenicka.
Heřman Václav Černín, který se později stal významným diplomatem, se však v Chudenicích nenarodil. Pocházel z nedrahovické větve rodu a narodil se patrně roku 1576 v Nedrahovicích u Sedlčan; někdy se uvádí přibližně rok 1579. Jeho bratrem byl Diviš Černín. Přívlastek „z Chudenic“ tedy odkazoval k rodovému panství a původu Černínů, nikoli k místu Heřmanova narození.
Rodinné pouto, které vedlo až do Jeruzaléma
Kryštof Harant se na sklonku 80. let 16. století oženil s Evou Černínovou, Heřmanovou sestrou. Prameny kladou svatbu buď do roku 1588, nebo 1589. Eva zemřela roku 1597 a její smrt patřila k podnětům, které Haranta přivedly k cestě na východ.
V roce 1598 se Harant s Heřmanem vydali společně do Svaté země a Egypta. Z Čech putovali přes Bavorsko, Tyroly a Benátky, odkud pokračovali lodí přes Krétu a Kypr do Jaffy. Navštívili Jeruzalém, Egypt i Sinaj a 16. září byli v Jeruzalémě pasováni na rytíře Božího hrobu.
Harant své zážitky později zachytil v rozsáhlém cestopisu, který vyšel poprvé roku 1608. Vedle osobního vyprávění v něm shromáždil také dobové poznatky o zeměpisu, přírodě, dějinách a náboženství. Za známou knihou tak stojí i rodinné spojení s Chudenicemi.
Heřman Černín mezi císařským dvorem a Cařihradem
Po návratu se životní dráhy někdejších spolucestovatelů začaly rozcházet. Heřman se roku 1599 připojil k císařskému průvodu do Španělska a později působil u dvora Rudolfa II. Prošel vojenskou službou i správou komorních statků a postupně se dostal k diplomacii.
V letech 1616 až 1618 zastupoval císaře Matyáše v Cařihradu při jednání s osmanským sultánem. Výsledkem mise bylo příměří sjednané na dvacet let. Také Černín o své cestě psal. Rod byl roku 1607 přijat do panského stavu, v roce 1623 získal titul říšských svobodných pánů a Heřman byl roku 1627 povýšen mezi hrabata.
Bílá hora a opačné strany dějin
Po pražské defenestraci se dřívější přátelé a příbuzní ocitli v rozdílných táborech. Heřman zůstal věrný císaři, stal se hejtmanem Starého Města pražského a roku 1620 bojoval v císařském vojsku u Bílé hory. Harant se po porážce stavovského povstání ukrýval na Pecce, kde ho v březnu 1621 zajali.
Dne 21. června 1621 byl Harant popraven na Staroměstském náměstí. Mezi 27 odsouzenými byl také Heřmanův bratr Diviš. Heřman měl jako staroměstský hejtman s exekucí služební a organizační souvislost; nelze však bez výhrad tvrdit, že osobně dohlížel na Harantovu popravu. Pozdější zprávy uvádějí, že byl při události přítomen. Při popravě vlastního bratra se měl z lešení vzdálit.
Další rodinné propojení přišlo 9. února 1625, kdy se Heřman oženil s Harantovou vdovou Annou Salomenou z Hořovic. Do manželství přivedla čtyři děti. Politické rozdělení tak mělo pokračování také v rodinných a majetkových vztazích.
Zámecký park, Americká zahrada a Bolfánek
Černínská stopa v okolí Chudenic pokračuje u zámku Lázeň, který rod využíval jako letní sídlo. Park u něj vznikal postupně v okolí pramene pod vrchem Žďár. Zámek je dnes v majetku současné černínské rodiny a nebývá běžně volně přístupný; otevírá se hlavně při kulturních akcích nebo po předchozí domluvě.
Výlet může pokračovat do Americké zahrady. Založena byla roku 1828 jako školka dřevin určených pro park u zámku Lázeň. Odtud lze zamířit také na Bolfánek. Rozhledna vznikla z věže poutního kostela svatého Wolfganga, který nechal postavit František Josef Černín. Z výšky 45 metrů se otevírá výhled na Šumavu, Český les, Brdy i Plzeň.