Na svahu nad Chřibskou Kamenicí se dochoval kamenný akvadukt, který kdysi pomáhal přivádět vodu k tkalcovně Floriana Hübela v Dolní Chřibské. Dvouoblouková stavba překonává říční koryto zhruba v osmimetrové výšce a dodnes působí jako nenápadná součást lesnatého údolí.
Samotný akvadukt je jen jedním článkem někdejšího vodního díla. K továrně vedl náhon, jehož trasa zahrnovala také tunely a další technicky upravená místa. Společně s pozůstatky továrního areálu tak návštěvník získá představu o provozu, který využíval sílu horské říčky.
Jak fungoval vodní systém
Náhon vznikl v roce 1886. Jeho úkolem bylo odvést vodu z Chřibské Kamenice k textilnímu podniku, kde sloužila jako zdroj energie pro výrobní zařízení. Voda přitom neputovala jen otevřeným korytem. Na několika místech procházela tunely, přičemž některé úseky byly vytesány přímo ve skále, a nakonec pokračovala přes akvadukt nad řekou.
Celý systém měřil podle jednotlivých podkladů přibližně 800 metrů až jeden kilometr. Rozdílně uváděná délka nic nemění na principu stavby: vodu bylo nutné vést členitým terénem tak, aby se dostala k továrně a mohla tam pohánět provoz.
Hübelova tkalcovna ukončila činnost ve 30. letech 20. století v důsledku hospodářské krize. Výroba už nebyla obnovena a z areálu zůstaly hlavně základy. Budova později v roce 1996 vyhořela a zanikla, zatímco vodní dílo se zachovalo v poměrně dobrém stavu.
Co se dochovalo v okolí
Akvadukt dává největší smysl při pohledu na celý systém. Od místa, kde se voda odebírala, přes náhon a skalní tunely až po bývalou továrnu je patrné, jak se stavitelé v 19. století vyrovnávali s terénem Lužických hor. Vodní dílo bylo v roce 1991 památkově chráněno.
V blízkosti někdejšího odběru vody se má nacházet také skalní reliéf kříže. Nejde však o detail, který by běžně uváděly oficiální turistické popisy, proto je lepší brát jej jako méně známou doplňkovou zajímavost.
Trasa k akvaduktu a Chřibským vodopádům
Výchozím místem je prostor bývalé Hübelovy továrny v Dolní Chřibské. Protože lokalita nemá jednoznačnou adresu vhodnou pro navigaci, lze v mapách hledat názvy Chřibský akvadukt, Dolní Chřibská nebo Na Potocích. Přístup je uváděn jako volný, u pozůstatků bývalého areálu je ale nutné respektovat vlastnické poměry.
Návštěvu akvaduktu lze spojit s cestou k Chřibským vodopádům. Výlet tak vede od technické památky a stop zaniklé výroby dál údolím Chřibské Kamenice k přírodním scenériím. Město Chřibská v roce 2026 informovalo o úpravách trasy k vodopádům, které zahrnovaly cesty, lávky, zábradlí a schody; doplněn byl také turistický přístřešek s lavičkami. Stav stezky se může měnit.
Terén není pro každého
Okolí náhonu a tunelů má přírodní charakter. Cesta může být vlhká, nerovná a kluzká, takže se hodí pevná obuv. Do tunelových úseků není bezpečné vstupovat bez světla ani překonávat místa, která nejsou pohodlně přístupná. Nejbezpečnější je vnímat je jako součást dochovaného vodního systému a nepouštět se za jeho hranice.