Kopie Codexu Gigas, známého jako Ďáblova bible, patří k hlavním důvodům, proč zamířit do Městského muzea v Chrasti. Rukopis pravděpodobně vznikl v benediktinském klášteře v Podlažicích, dnešní místní části města. Prohlídku expozic v někdejším biskupském sídle tak lze spojit s výpravou do krajiny, odkud příběh slavné knihy pochází.
Rukopis s podlažickými kořeny
Codex Gigas vznikl v první polovině 13. století. Podlažický klášter zanikl po husitském tažení na jaře roku 1421 a rukopis se později během třicetileté války dostal do Švédska jako válečná kořist. Dnes je uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.
Expozice Tajemství Ďáblovy bible ukazuje kopii v životní velikosti a přibližuje vznik i pozdější cestu rukopisu. Replika měří asi 90 centimetrů na výšku a 50 centimetrů na šířku, její hmotnost se pohybuje kolem 75 kilogramů. Součástí expozice jsou také archeologické nálezy z podlažického kláštera.
Legenda vypráví, že kniha vznikla za jedinou noc s pomocí ďábla. Výsledky rozborů však spíše ukazují na dlouhodobou práci jediného písaře, která mohla trvat přibližně deset let. Za tajemným příběhem se tak rýsuje především mimořádný výkon středověkého písaře.
V zámeckých místnostech poznáte Chrast
Muzeum najdete na náměstí v zámku, který spolu s městským úřadem patří k výrazným stavbám Chrasti. Jeho budování začalo roku 1601 přestavbou staršího panského domu. Podobu zámku následně ovlivnily barokní úpravy v 18. století. Sloužil jako rezidence a později také jako letní sídlo královéhradeckých biskupů.
Městské muzeum založil roku 1893 ředitel školy Vincenc Paulus. Od začátku se věnuje Chrasti a širšímu Chrastecku, proto vedle dějin města představuje také zdejší přírodu, archeologii, biskupské panství, významné osobnosti a každodenní život v regionu.
Expozice zahrnují geologické a archeologické nálezy i připomínky zaniklých řemesel. K vidění jsou například tkalcovské stavy, které přibližují práci kdysi spojenou s běžným životem místních obyvatel. Archeologická část se vrací také k Podlažicím: výzkum tam odkryl pozůstatky hospodářského křídla kláštera, středověké stavební fáze, požárové vrstvy a části architektonických článků. Nálezy svědčí o tom, že klášter byl významnou a poměrně bohatou institucí.
Ze zámku do zahrady a do Podlažic
Součástí zámeckého areálu je kaple svatého Jana Nepomuckého s původními malbami. Dnes slouží také jako koncertní sál a prostor pro kulturní program. Za návštěvou muzea lze pokračovat do zámecké zahrady, založené v 19. století a později upravené podle návrhu zahradního architekta Františka Thomayera. Navazují na ni lipové aleje Malá a Velká Lipka.
Do Podlažic vede cesta ke kostelu svaté Markéty, který stojí v prostoru někdejšího kláštera. Jeho okolí připomíná i naučná stezka Chrastecka. Výlet tak může propojit muzejní kopii Codexu Gigas s místem, s nímž je vznik rukopisu pravděpodobně spojen.
Městské muzeum sídlí na adrese Náměstí 1 v Chrasti. V hlavní sezoně bývá otevřeno od úterý do neděle, mimo sezonu je návštěva zpravidla možná po předchozí domluvě. Expozice jsou v prvním patře zámku; návštěvníci se sníženou pohyblivostí mohou využít schodolez.