Zříceninu Choustníkova Hradiště tvoří hlavně terénní stopy a torza zdiva. Někdejší hradní areál na ostrohu později sloužil jako klášter celestýnek, po jejich odchodu měl také hospodářské využití a nakonec se z něj bral kámen pro okolní stavby.
Opevnění na ostrohu
Hrad i obec se v písemných pramenech objevují už roku 1316. Král Jan Lucemburský tehdy poskytl Půtovi z Turgova téměř celý Trutnovský kraj jako záruku za vojenskou pomoc. Právě Půta hrad pravděpodobně založil, nelze však vyloučit, že využil starší hradiště. Vyprávění o založení templáři patří k místním tradicím, nikoli k doloženým skutečnostem.
Pro stavbu byl zvolen dlouhý, úzký ostroh v zákrutu potoka. Hrad měl tři části a patřil k typu s bergfritem, tedy okrouhlou obrannou věží. Ta stála v severovýchodním nároží vnitřního hradu. Dvě předhradí od něj oddělovaly příkopy a valy, jejichž průběh lze v terénu rozeznat dodnes.
Z hradu ženským klášterem
Dochované pozůstatky jsou neúplné, a proto nelze přesně určit podobu všech částí hradu. Některé terénní a stavební stopy mohou být pozůstatky věží či bašt. Z někdejšího paláce zůstala část sklepů zaklenutých valenou klenbou. Dochovaly se také úseky obvodové hradby z pískovcových kvádrů, místy vysoké zhruba čtyři a půl metru.
Roku 1645 hrad poškodilo švédské vojsko. Po polovině 17. století přešel do majetkové sféry Šporků a byl opraven. František Antonín Špork nechal areál na počátku 18. století, obvykle se uvádí rok 1705, upravit pro ženský konvent celestýnek. Abatyší se stala jeho dcera Marie Eleonora Františka.
Celestýnky zde pobývaly do roku 1739. Poté areál chátral a část objektu se využívala hospodářsky, mimo jiné jako sýpka. Na přelomu 18. a 19. století se stavba postupně rozebírala na kámen, který se uplatnil v okolní zástavbě.
Stopy v krajině a archeologické nálezy
Na místě dnes není zachovaná výrazná věž ani obytný palác. O někdejším rozsahu hradu vypovídají především příkopy, valy, členění ostrohu a zbytky zdiva. Význam lokality doplňují archeologické nálezy: při povrchových sběrech se zde našla keramika z 13. až 15. století.
Zajímavý nález přinesla také úprava spáleniště poblíž pivovaru. Roku 1864 tam objevili poklad 425 patnáctigrejcarů z doby Leopolda I. Zřícenina je kulturní památkou a zároveň archeologicky chráněnou lokalitou.
V okolí Dvora Králové a Kuksu
Choustníkovo Hradiště leží přibližně 4,5 kilometru východně od Dvora Králové nad Labem a několik kilometrů severně od Kuksu. Hrad i pozdější klášter patří k méně známým stopám šporkovského panství; širší barokní souvislosti připomínají Kuks a nedaleký Betlém. V obci stojí také barokní kostel Povýšení svatého Kříže.
Zřícenina je podle turistických údajů volně přístupná. V areálu se nacházejí zbytky zdí a sklepy, terén má prudší svahy a některé pozemky mohou být soukromé, proto je třeba respektovat případná omezení.