Kaple svaté Barbory, archeologické nálezy pod dlažbou a výhled z věže do tří zemí – to jsou tři různé důvody, proč se na Grabštejn vydat. Hrad nad Chotyní dnes zpřístupňuje několik století proměn, které se vepsaly do jeho podoby i do příběhu záchrany před chátráním.
Od středověké pevnosti k pohodlnějšímu sídlu
Kamenný hrad vznikl ve druhé polovině 13. století nad obchodní cestou z Čech do Lužice. První písemná zmínka pochází z roku 1286 a jako majitele uvádí Otu II. z Donína. Název Grabštejn vychází z německého Grafenstein, tedy hraběcí pevnost.
V 16. století se gotický hrad začal měnit v renesanční sídlo. Zadlužené panství koupil roku 1562 Jiří Mehl ze Střelic, císařský dvorní rada a místokancléř Království českého. Přestavbu zahájil v roce 1564. Z této etapy je nejvýraznější kaple svaté Barbory, patronky horníků pracujících na panství. Její stěny pokrývá celoplošná výmalba z roku 1569.
Grabštejn od roku 1704 vlastnili Gallasové a po nich Clam-Gallasové. Hlavní rodové sídlo z něj postupně přestalo být; od konce 18. století sloužil převážně jako správní centrum panství. V předhradí tehdy vznikl klasicistní zámeček, který rodina využívala jako letní sídlo.
Vojenské období a náročná obnova
Veřejnosti se hrad otevřel už v roce 1934, po druhé světové válce však Clam-Gallasové o majetek přišli konfiskací. Od roku 1953 areál využívala armáda jako ubytovnu a skladiště. Když vojáci kolem roku 1970 odešli, stav budov se dál zhoršoval a Grabštejn zůstal v prostoru střeženém armádou.
Významnější snaha o záchranu přišla po návštěvě statika Miroslava Fuchse v roce 1986. Větší práce se rozběhly na přelomu let 1989 a 1990. Nejprve bylo třeba opravit krovy a zajistit klenbu nad vstupním renesančním sálem. První zásahy využívaly beton a ocel, které se k historickým konstrukcím nehodily vždy ideálně. Pozdější etapy proto některé prvky sanovaly, počáteční zajištění ale pomohlo zabránit zániku hradu.
Obnova podle projektu architekta Václava Girsy postupně vrátila Grabštejnu důstojnější podobu. Na střechách se objevily tradiční keramické bobrovky, zmizela provizorní terasa nad jižním křídlem a opravily se fasády, sgrafita i kaple. Rekonstrukce získala v roce 2002 Grand Prix Obce architektů v kategorii rekonstrukcí. Hrad se návštěvníkům postupně otevíral od roku 1993 a hlavní část obnovy byla z velké části hotová kolem roku 2010.
Co prozradily archeologické výzkumy
Část historie Grabštejna se skrývá pod povrchem. Výzkum horního nádvoří z roku 2021 naznačil, že na vrcholu kopce mohlo stát raně středověké hradiště ještě před vznikem kamenného hradu. Archeologové odkryli také pozůstatky starších paláců, hradeb a dalších budov, které pozdější zámecká zástavba překryla.
Nálezy vypovídají i o každodenním provozu: ukázaly místní výrobu cihel a několik podob odvodnění, od dřevěného potrubí po zděný kanál. V roce 2022 se při přístupové cestě objevila obvodová hradba silná zhruba dva metry. Její poloha napovídá, že v těchto místech mohla být někdejší vstupní brána. Relikty byly po průzkumu znovu zasypány, a proto zůstávají tyto závěry opatrné.
Expozice věnovaná archeologii představuje nálezy pocházející výhradně z Grabštejna. Patří k nim keramické nádoby, kachle, předměty spojené se stolováním i vojenstvím, hliněné dýmky, drobné sošky a platidla. Aplikace Grabštejn AR pomocí rozšířené reality ukazuje, jak mohl vypadat středověký hrad pod dlažbou malého nádvoří.
Kaple, hradní věž a lidé, kteří pomáhali
Prohlídkové okruhy zahrnují historické interiéry z období od 16. do 19. století, sklepení i kapli svaté Barbory. Právě její výzdoba patří k výrazným připomínkám obnovy. K její záchraně přispěly také benefiční koncerty, z jejichž výtěžku se podpořilo restaurování maleb, obnova varhanního pozitivu z roku 1692, replika sochy svaté Barbory i novorenesanční postel do ložnice Jiřího Mehla.
Koncerty pořádal od roku 1993 operní pěvec Luděk Vele ve spolupráci s obcemi Chotyně a Hrádek nad Nisou. Začínaly v kapli a s rostoucím zájmem se přesunuly na hlavní nádvoří. Obnova tak nebyla jen prací státní památkové péče: zapojili se do ní také místní patrioti, dobrovolníci, studenti a další lidé, kterým záleželo na tom, aby Grabštejn nezanikl.
Hradní věž nabízí kruhový výhled přes krajinu Česka, Německa a Polska. Připomíná tak polohu Grabštejna v prostoru někdejšího pohraničního setkávání. V podhradí dnes působí Centrum vojenské kynologie Chotyně. Návštěvníkům běžně přístupné není, vojenskou minulost areálu však připomíná i současností; zdejší veterinární muzeum se věnuje dějinám vojenské kynologie.
V sezoně 2026 doplňuje nabídku výstava o Karlu Podstatském z Lichtenštejna, manželovi poslední majitelky Marie Clam-Gallasové. Jeho fotografie, mapy a cestovatelské předměty připomínají pět afrických výprav z let 1904 až 1914.