Na vyvýšené terase nad údolím Radbuzy stojí v jihozápadní části Chotěšova jeden z nejrozsáhlejších historických areálů v regionu. Bývalý ženský premonstrátský klášter tvoří konvent kolem čtvercového dvora, kostel, prelatura, zahrady, pavilony, věže, ohradní zdi i hospodářské budovy. Dnes je národní kulturní památkou a postupně se otevírá návštěvníkům prostřednictvím prohlídek, expozic a kulturních akcí.
Co v areálu uvidíte
Prohlídky představují architekturu a historické interiéry. Jejich rozsah se může měnit podle provozu, svateb a kulturního programu. Výrazným tématem obnovy je bývalý refektář: v letech 2022 až 2024 se podařilo zachránit a restaurovat podstatnou část jeho nástropních maleb. Práce zároveň přinesly nové poznatky o tvorbě malíře Františka Julia Luxe.
Návštěvnickou nabídku doplňují stálé expozice. Jedna přibližuje filmování v klášteře, včetně ukázek na dotykovém displeji, další představuje architekturu pomocí papírových modelů. K vidění jsou také modely vojenské techniky.
Historické prostory přitáhly filmaře. V klášteře nebo jeho okolí vznikaly části snímků Žert, Česká spojka, Andělská tvář, Tři sezóny v pekle a Královská aféra. Areál se objevil také v seriálech Dobrodružství kriminalistiky a Borgiové i v dalších zahraničních produkcích.
Od počátků kláštera po vojenské využití
Klášter založil na počátku 13. století blahoslavený Hroznata, a to na žádost své ovdovělé sestry Vojslavy. Premonstrátky sem přišly z Doksan. Přesný rok vzniku není jistý; obvykle se klade mezi léta 1202 a 1210.
Za vlády Karla IV. konvent prošel rozsáhlou obnovou a klášterní majetek se časem rozrostl až na 56 vesnic a tři města. Jeho rozvoj přerušily válečné události. Husitská vojska klášter obsadila 18. ledna 1421 a poté jej vypálila. Těžké škody přinesla také třicetiletá válka.
Podobu, kterou si návštěvníci spojují s Chotěšovem dnes, areál získával hlavně v pozdním baroku. Za probošta Norberta Kastla se v letech 1666 až 1680 opravoval chrám i konventní budovy, ke klášteru byla přivedena voda a panství se rozšířilo o statek Přestavlky. Výzdoba konventu vznikala mimo jiné v letech 1754 až 1756; podílel se na ní František Julius Lux.
Klášterní život ukončily josefinské reformy. Dne 22. března 1782 byl klášter zrušen a jeho majetek připadl náboženskému fondu. Řeholnice se vrátily téměř o sto let později: roku 1878 si konvent pronajaly sestry řádu Navštívení Panny Marie, obnovily zde komunitu a zřídily dívčí penzionát. Vedle výchovy se dívky učily například cizím jazykům a dalším středoškolským předmětům.
Za druhé světové války sloužil areál jako ženský starobinec. V jednom z jeho křídel bylo podle historických údajů ubytováno také 200 totálně nasazených dívek, které pracovaly v okolních muničních továrnách. Od roku 1950 využívala klášter Československá armáda. Odešla v roce 1973 a poté areál rozsáhle chátral.
Od roku 1991 je areál převážně spojen s majetkem obce Chotěšov. Sestry darovaly obci konvent v roce 2002, zahrady připadly Biskupství plzeňskému. Národní kulturní památkou byl bývalý ženský klášter prohlášen roku 2010.
Pověst a návštěvní režim
S Chotěšovem se pojí pověst o jeptišce, která měla udržovat zakázaný vztah s mnichem z nedalekého kláštera v Kladrubech. Legenda vypráví, že byla za trest zazděna; nejde však o historicky doloženou událost.
V sezoně 2026 mají být ve všední dny od konce dubna do října možné individuální prohlídky s elektronickým průvodcem, v neděli se konají komentované prohlídky. Sobotní provoz bývá omezený kvůli svatbám a dalším programům. Skupiny o nejméně deseti osobách si mohou komentovanou návštěvu objednat předem. Klášter má adresu Plzeňská 166, Chotěšov; jeho obnova i návštěvnický provoz pokračují.