Kostel sv. Jakuba Staršího na adrese Trčků z Lípy 61 patří k místům, která připomínají nejstarší dějiny Chotěboře. Už ve 12. století tu stávala pozdně románská kaple. Kdy přesně vznikla ani kdy byl položen její základní kámen, známo není; její existence ale dokládá dávný duchovní význam této lokality.
Kaple, farnost a cisterciáci
Roku 1265 věnoval Smil z Lichtenburka kapli žďárskému cisterciáckému klášteru. V roce 1267 dorazili do Chotěboře tři řeholníci a vzniklo zde proboštství. O šest let později byl v prostoru dnešního farního dvora postaven malý klášter.
Cisterciáci se podíleli také na péči o potřebné. Roku 1303 bylo požádáno o zřízení chudobince, z něhož se později stal špitál. Klášter zanikl pravděpodobně během husitských válek a řeholníci město opustili v roce 1421.
Původní kaple se mezitím proměnila ve farní kostel. Ve druhé polovině 14. století ji přestavovali v gotickém slohu. Plebánie je doložena od roku 1350 a označení kostela jako farního se objevuje od roku 1384. Z tehdejší stavby přežila část severní stěny lodi a kvádrová věž. Úlomky románského a raně gotického zdiva jsou uloženy v Městském muzeu Chotěboř.
Požáry a další přestavby
Podobu kostela výrazně ovlivnily opakované požáry. Poškození je doloženo už v roce 1635, další velké požáry přišly v letech 1692, 1740, 1800 a 1832. Oheň v roce 1740 zasáhl i přilehlý hřbitov a zničil jeho dřevěné kříže. Pohřbívalo se zde až do roku 1854. V severovýchodním koutě hřbitova stávala barokní kostnice, kterou po požáru roku 1832 zbořili.
V letech 1894–1895 prošel kostel výraznou přestavbou a získal převážně pseudogotickou podobu. Dnešní stavba má dvě lodě. Vedle věže a severní stěny zůstaly zachovány také úseky dalších zdí, takže se v ní potkávají různé stavební etapy.
Památky uvnitř kostela
Mezi pozoruhodné předměty v interiéru patří cínová křtitelnice z roku 1524, připisovaná kutnohorskému zvonaři Ondřeji Ptáčkovi. Do stěn jsou zasazeny také kamenné renesanční náhrobky z konce 16. a začátku 17. století.
Prohlídku interiéru mimo bohoslužby se nepodařilo potvrdit; s možností vstupu se lze obrátit na farnost. Časy bohoslužeb je třeba ověřit předem.