Kostel svatého Jana Křtitele najdete v Kyjovské ulici, přímo v intravilánu Chodové Plané. Na první pohled působí jako výrazná barokní dominanta, při bližším poznání ale nabídne také příběh o nejstarších dějinách městyse. Jeho okolí je spojeno s církevní správou, vrchností i archeologickými nálezy.
Středověká farnost na místě staršího kostela
V písemných pramenech se kostel objevuje nejpozději roku 1350. Tento údaj ale neoznačuje jeho vznik. Předchozí stavba byla podle památkových podkladů starší, přesné datum jejího založení však neznáme. Už roku 1384 je kostel uváděn jako farní, a měl tedy v životě tehdejší Chodové Plané významné postavení.
Nešlo o stavbu stojící mimo hlavní dění. Kostel tvořil jedno z center sídla a po dlouhá staletí spojoval náboženský život s každodenním fungováním místních obyvatel. Jeho poloha navíc může souviset také s počátky světské správy obce.
Po požáru vyrostla nová barokní stavba
Původní kostel zanikl při rozsáhlém požáru v roce 1733. Oheň tehdy zasáhl i další části obce a zničil rovněž písemné doklady o její minulosti. Pro poznání starší historie Chodové Plané tak znamenala katastrofa nenahraditelnou ztrátu.
Nový kostel vznikal na místě zničené stavby v letech 1748 až 1754. Některé památkové přehledy uvádějí dokončení užším rozmezím let 1752 až 1754, širší datace zachycuje celou dobu výstavby. Výsledkem byla barokní budova, která se stala novou dominantou historického jádra.
Výrazná architektura, nejasné autorství
Stavba zaujme kvalitním architektonickým provedením a mimořádně působivým prostorovým řešením. Její podoba proto vyvolává úvahy o účasti významnějšího architekta. Konkrétní autor však v dostupných podkladech potvrzený není, takže jeho jméno zůstává otevřenou otázkou.
Kostel je dnes evidován jako nemovitá kulturní památka. Kromě samotné architektury stojí za pozornost také jeho zasazení do struktury Chodové Plané. Připomíná obnovu městyse po ničivém požáru i dobu, kdy kostely představovaly důležité body uspořádání vesnic a městeček.
Archeologické stopy pod dnešním areálem
Areál kostela a jeho okolí patří mezi území s archeologickými nálezy. Při snižování terénu se v sousedství objevily staré zdi. Památková evidence proto připouští, že právě zde mohlo stát nejstarší panské sídlo v Chodové Plané.
Podle této domněnky se tvrz později přesunula asi o dvě stě metrů jižněji. Místo dnešního kostela tak může být spojeno nejen s dlouhou duchovní tradicí, ale také s počátky světské moci v obci. To, co návštěvník zvenčí na první pohled nevidí, doplňuje archeologický kontext lokality.
Kostel jako součást procházky městysem
Při procházce Chodovou Planou lze kostel vnímat jako součást širšího historického celku. Na jeho příběh navazují místa spojená s vrchností, pivovarem a proměnami městyse, například Starý zámek a místní pivovar. Společně ukazují, jak se zde v průběhu staletí potkávaly duchovní, vrchnostenské a hospodářské dějiny.
Pravidelná přístupnost interiéru ani aktuální časy bohoslužeb nejsou spolehlivě potvrzené. Možnost prohlídky je proto třeba zjistit u místní farnosti nebo městyse. I při venkovní návštěvě však kostel připomíná místo, kde se barokní stavba překrývá s mnohem starší historií Chodové Plané.