Na křížení Staroměstské a Komenského ulice stojí raně barokní mariánský sloup, který má za sebou několik změn místa i podob. Památka dnes volně přístupná v centru Chodova připomíná dobu, kdy zdejší panství patřilo rodu Plankenheimů.
Odkaz Jana Viléma z Plankenheimu
Sloup nechal zhotovit tehdejší majitel panství Johann Wilhelm, česky Jan Vilém, z Plankenheimu. K jeho odhalení a vysvěcení došlo 16. července 1675. Jméno kamenosochaře, který původní dílo vytvořil, se nedochovalo; Jan Vilém je proto spojován s jeho vznikem jako iniciátor, nikoli jako autor sochařské práce.
Pískovcový monument tvoří hranolový podstavec s profilovanou patkou a římsou, na němž stojí zdobený válcový sloup s korintskou hlavicí. Na vrcholu je socha modlící se Panny Marie v podživotní velikosti. Má sepjaté ruce a mírně zakloněnou hlavu, plášť jí splývá, jako by ho zachytil vítr. Postava stojí na stylizovaném oblaku s hlavičkou andílka.
Znaky a symboly na podstavci
Na podstavci se zachovala datace ANNO 1675 i erb Plankenheimů s monogramem zakladatele. Další nápisy a motivy odkazují k náboženskému významu památky: monogram IHS doprovází planoucí srdce a označení Panny Marie MRA další srdce.
Socha představuje Pannu Marii Ochranitelku. V místním lidovém podání však byla po určitou dobu označována také jako svatá Veronika. Sloup tak připomíná nejen zdejší náboženskou tradici, ale i někdejší vrchnost, která svou přítomnost v krajině nechávala zviditelnit podobnými památkami.
Z původního rozcestí do centra
Na dnešním místě sloup původně nestál. Původní stanoviště měl na důležitém rozcestí u cesty do Vintířova, na jihozápadním okraji tehdejší vsi Dolní Chodov. Pravděpodobně ve druhé polovině 19. století, v souvislosti se stavbou dnešní Tovární ulice, se přesunul k chodovské porcelánce. Stál před usedlostí čp. 155, zvanou Christlův dvůr, v dnešní Nerudově ulici.
V roce 1975 měla usedlost ustoupit demolici a stavbě nového autobusového nádraží. Sloup proto dočasně umístili do zahrady domu čp. 156 na protější straně. Jeho přesuny souvisely s proměnami města a stavebními zásahy, které měnily podobu Chodova.
Poškození a obnova památky
Po vysídlení původního německého obyvatelstva po druhé světové válce se o sloup přestalo řádně pečovat a památka chátrala. Na státní seznam kulturních památek byla zapsána 3. května 1958 pod rejstříkovým číslem ÚSKP 28083/4-599.
V říjnu 1991 vandalové monument poškodili a socha Panny Marie z jeho vrcholu zmizela. Některé sekundární materiály uvádějí rok 1993, podrobnější popisy památky ale pracují s rokem 1991. Při následné obnově tak bylo potřeba opravit nejen sloup, ale také nahradit chybějící vrcholovou plastiku.
V roce 1994 se restaurování ujal akademický sochař Jan Bradna. Podle dochované historické ikonografie vytvořil také kopii odcizené sochy. Současná Panna Marie tedy není původní plastikou ze 17. století, její výtvarné pojetí i význam však navazují na historickou podobu.
Po opravě byl sloup přemístěn na současné stanoviště v centru Chodova. Poslední uváděná celková renovace se uskutečnila v roce 2013; zahrnovala odborné restaurování a doplnění prostranství ozdobným kovovým plůtkem. Projekt získal podporu z Fondu malých projektů Euregia Egrensis.
Zastavení při procházce Chodovem
Mariánský sloup stojí venku a je přístupný bez vstupného i bez omezení otevírací dobou. Jeho návštěvu lze spojit s procházkou kolem kostela svatého Vavřince, domů ve Staroměstské ulici a městského parku.