Vávrův mlýn najdete v Choceradech přímo u Sázavy, na protějším břehu než Komorní Hrádek. Pohled na řeku a zámek pomáhá pochopit, proč se právě tady rozvinul vodní provoz: proud poháněl mlýn, který zároveň patřil k hospodářskému zázemí sídla.
Od pěti kol k pile
Nejstarší zpráva o mlynáři v Choceradech pochází z roku 1525. Nejde však o podrobný popis dnešního Vávrůva mlýna. Ten se objevuje až v urbáři panství Komorní Hrádek z roku 1601, kde je uveden vrchnostenský mlýn pod zámkem.
Podle soupisu měl pět moučných kol na spodní vodu, osm stup a malou pilu. Voda tedy nesloužila pouze k mletí obilí: poháněla také zařízení využívaná při dalších hospodářských činnostech panství.
Nová stavba za Jana Vávry
Současné jméno mlýna souvisí s Janem Vávrou, který objekt koupil v roce 1900. Následující rok nechal zbořit starší renesanční budovu a na jejím místě postavil novou. Rok koupě a rok přestavby tak označují dvě po sobě jdoucí události.
Nový provoz vybavil moderním mlecím zařízením, které poháněla Francisova turbína. Sázava zůstala zdrojem energie, její síla se ale místo starších kol využívala novým způsobem.
Mlýn pod Komorním Hrádkem
Objekt leží na pravém břehu řeky, v zastavěné části Chocerad, přímo pod Komorním Hrádkem na opačném břehu. Obec ho řadí mezi své historické obrazové motivy spolu se zámkem a mostem přes Sázavu. K mlýnu a k řece vede postranní ulice.
Adresa objektu je Chocerady 206, 257 24 Chocerady. Běžná prohlídková doba ani veřejný přístup do interiéru nejsou potvrzeny.
Voda vyrábí elektřinu
Využití řeky u mlýna neskončilo s mletím. Evidence Energetického regulačního úřadu uvádí provozovnu Vávrův mlýn na Sázavě s instalovaným vodním výkonem 0,045 MW, tedy 45 kilowattů. Tento údaj dokládá energetické využití místa, neříká však, zda zařízení pracuje nepřetržitě nebo zda je přístupné veřejnosti.