Od chocenického zámku a rybníka Vejsovák až k sídlišti starému tisíce let: takový výlet čeká na trase k Velké skále u Bzí. Stezka měří necelých pět kilometrů a její zastavení propojují historii obce s příběhem zdejší krajiny.
Stezka představuje Chocenice i okolní krajinu
Začátek trasy je v centru Chocenic, cílem je Velká skála u Bzí. Sedm informačních panelů se věnuje místním dějinám a památkám, archeologickým nálezům i chovu ryb v okolních rybnících. Mezi připomínanými místy jsou zámek s okolními budovami, sýpka nebo rybník Vejsovák.
Panelům neuniká ani Chocenický Drnák, dub zimní na Chlumku. Podle údajů obce ho vysadili přibližně v letech 1720 až 1730 a strom je zákonem chráněný. Uváděné stáří je tedy orientační, nikoli přesně stanovené.
Od první zmínky k renesanční tvrzi
Nejstarší známá dochovaná zpráva o Chocenicích pochází z roku 1115. Obec je uvedena v zakládací listině kladrubského benediktinského kláštera. V roce 1561 získal Chocenice Jiřík Kokořovec z Kokořova a jeho vnuk Kryštof zde po roce 1589 začal stavět renesanční tvrz.
Součástí místního příběhu je také rybníkářství, které připomíná, jak lidská činnost utvářela okolní krajinu. Jednotlivá zastavení tak vedou od staveb a místních památek až k pozůstatkům mnohem staršího osídlení.
Velká skála jako pravěké sídliště
Na skalním suku se nachází výšinné sídliště chamské kultury ze středního eneolitu. Osídlení se klade přibližně do období mezi lety 3100 a 2800 před naším letopočtem; stáří nálezů se odhaduje zhruba na pět tisíc let. Proč si tehdejší lidé vybírali vyvýšená místa, není přesně známo.
Velkou skálu zkoumal už roku 1882 amatérský archeolog F. X. Franc. Zabýval se mimo jiné původem kamenných nástrojů a otisky obilných zrn na keramice, které využíval při úvahách o pěstovaných plodinách.
Pěšky, případně na kole po části obce
Trasu lze projít pěšky a zastavit se u informačních panelů i jednotlivých míst. Chocenicemi vede také cyklotrasa číslo 2145, její existence však sama o sobě neznamená, že je pro cyklisty průjezdná celá naučná stezka.