Rašeliniště Pele leží asi dva kilometry východně od Chlumu u Třeboně, v nivě na soutoku dvou lesních potoků. Přírodní rezervace o rozloze 11,3 hektaru patří do CHKO Třeboňsko a chrání rašeliniště v raném stadiu vývoje. Podobný mokřad je v této části Třeboňska neobvyklý.
Cesta k rezervaci vede lesem
Pěší výlet lze začít v Chlumu u Třeboně a pokračovat po modré, na kterou navazuje žlutá turistická trasa. Další možností je dojít k lokalitě po lesní cestě od osady Pele. Cyklisté mohou využít cyklotrasu číslo 1010, která vede od parkoviště u osady Pele u rybníka Špačkov.
Nečekají tu upravené chodníky ani zázemí naučné stezky. Cesty mohou vést podmáčeným terénem, takže se hodí vhodná obuv. V rezervaci je třeba zůstávat na značených trasách, nevstupovat do mokřadu a nerušit zvířata.
Krajina po odvodnění znovu vlhne
Místo bylo v minulosti odvodněno a sloužilo jako louka. Z někdejší vodní nádrže zůstaly části hráze. Dnes se zdejší území ponechává přirozenému vývoji: patří k němu zrašelinělá potoční niva i výtopa rybníka Vydýmač.
Vodní plocha se postupně zanáší a zmenšuje, zatímco hladina stoupá. Na nově podmáčených místech odumírají stromy. Spolu s mělkými tůněmi a zamokřenými loukami tak vznikají podmínky pro další rozvoj rašeliniště a pro druhy, které potřebují trvale vlhké prostředí. Rezervace byla vyhlášena v roce 1994.
Rašeliniště tvoří koberce rostlin
Pro zdejší mokřad jsou typické plovoucí koberce rašeliníku bodlavého a rašeliníku jednostranného. Rašeliník zadržuje vodu a postupně ovlivňuje podobu celé lokality. V mokrých částech rostou také porosty suchopýru.
Mezi další rostliny, které se v rezervaci vyskytují, patří ďáblík bahenní, klikva bahenní, violka bahenní, bazanovec kytkokvětý a pupečník obecný. Roste zde také masožravá rosnatka okrouhlolistá a bublinatka jižní i menší. Na okraji rašeliniště byl uváděn rovněž rojovník bahenní. Drobné rostliny mohou zůstat skryté v porostu a některé kvetou jen v určité části roku.
V tůních žijí obojživelníci i vodní pavouci
V potocích a tůních se vyskytuje rak říční. K pozoruhodným obyvatelům mokřadu patří vážka tmavoskvrnná, lovčík vodní a vodouch stříbřitý, pavouk, který se dokáže pohybovat pod vodní hladinou.
Z obratlovců jsou pro lokalitu charakterističtí skokan ostronosý a skokan krátkonohý, dále vodouš kropenatý, bekasina otavní a rejsec vodní. Cenné společenstvo bezobratlých doplňují měkkýši, korýši, jepice, střechatky, pošvatky a chrostíci.
Mokřady Třeboňska pomáhají zadržovat vodu v krajině, zmírňovat dopady povodní a překonávat období sucha. Rašeliniště Pele je jedním z míst, kde se po někdejším odvodnění obnovují podmínky pro mokřadní život.