Žlutá turistická značka z Neřežína vás dovede k hradu Valdek, který stojí na skalním výběžku západního svahu Berance nad Červeným potokem. Trasa měří přibližně dva kilometry. V Neřežíně lze podle turistických informací zaparkovat, k hradu se pak pokračuje pěšky; vjezd automobilem až ke zřícenině není povolen. V lesích CHKO Brdy navíc platí obecná omezení pro motorová vozidla.
Co u Valdeku uvidíte
Samotný hrad je kvůli havarijnímu stavu zdiva uzavřený. Prohlídka nádvoří ani hradního jádra tedy není možná a návštěvníci si mohou zříceninu prohlédnout pouze zvenčí. I z tohoto pohledu je patrné, že nešlo o nenápadné sídlo: zůstaly části opevnění, paláců, příkopů i předhradí.
Nejvýrazněji se dochovala okrouhlá věž zvaná bergfrit, která mohla při útoku sloužit jako poslední obranný bod. K hradu patřila také brána se dvěma hrotitými portály rozdílné velikosti. V 16. století prošly oba paláce úpravami a v severním přibyly nová okna.
Výlet nemusí končit pohledem na hradby. Pod Valdekem leží kamenné moře, na protější straně se zvedá Jindřichova skála a okolní údolí dotváří lesnatou brdskou krajinu. U zříceniny roste také památný dub zimní, jehož kmen charakterizuje podélná dutina. Při návštěvě Jindřichovy skály je třeba chránit lišejníky a nevstupovat do suti ani na skalní stěnu.
Od hradu Buziců k opuštěnému sídlu
Valdek vznikl ve 13. století a písemné prameny ho poprvé zmiňují roku 1263. Jeho počátky jsou spojovány s Oldřichem Zajícem z Valdeka z rodu Buziců. Poloha na skalním ostrohu nabízela přirozenou ochranu a umožňovala mít přehled o okolí.
V roce 1346 hrad obléhal Děpolt z Rýzmberka. Tradiční vyprávění mluví o dobytí a vypálení Valdeka, spolehlivě doložené je však především obléhání; jeho výsledek není v podrobnostech jistý. Na počátku 15. století hrad vlastnil král Václav IV., který jej roku 1415 zastavil Janu z Lestkova. Majitelé se pak střídali.
Významnou změnu přinesl rok 1509, kdy Kunata Pešík z Komárova získal Valdek z lenního do dědičného vlastnictví. Udržovat rozsáhlé sídlo bylo stále obtížnější. Když se Václav Pešík z Komárova přestěhoval na tvrz v Podluzích, hrad začal pustnout. Konfiskační protokol z roku 1623 ho už označoval za opuštěný.
Romantický cíl v krajině vojenského prostoru
Od první poloviny 19. století přitahovala zřícenina obrozence, umělce i první turisty. Místní tradice ji spojuje s návštěvami Karla Hynka Máchy, Boženy Němcové a Josefa Jungmanna. Valdek se později objevil také v seriálu F. L. Věk.
Ve 20. století se osudy hradu propojily s vojenským využitím Brd. Dělostřelecké cvičiště zde vzniklo roku 1926. Valdek tehdy ještě ležel mimo uzavřený prostor a později ho získal Klub československých turistů. Nedaleko nechal v roce 1933 otevřít Hotel Valdek; jeho budova podle dostupných informací stojí dodnes ve vojenském rekreačním areálu.
V 50. letech se zřícenina ocitla uvnitř vojenského prostoru Brdy a přístup veřejnosti se výrazně omezil. Místo dál chátralo. Vojenský újezd byl zrušen v roce 2016, otevření části brdské krajiny však neznamenalo zpřístupnění všech bývalých vojenských areálů. V okolí Valdeka je proto nutné respektovat režim a případná omezení spojená s posádkovým cvičištěm Jince.
Plány na stabilizaci zříceniny
V březnu 2025 uzavřely Vojenské lesy a statky ČR memorandum se spolkem Hrad Valdek. Dokument počítá se stabilizací zdiva, odborným archeologickým průzkumem a přípravou podkladů pro konzervační práce. Do budoucna se zmiňuje také pořádání kulturních a vzdělávacích akcí, memorandum ale nestanovuje konkrétní termín otevření hradu.