Čestický zámecký park je snadno dostupnou zastávkou při cestě Pošumavím. Kromě dnešního zámku v něm najdete také stopy staršího šlechtického sídla: sklepy dvou křídel, terénní vyvýšeninu a zbytek ohradní zdi s podkovovitou baštou. Tvrz se nedochovala jako samostatná zřícenina, její pozůstatky jsou ale v prostoru parku stále dobře čitelné.
V parku se zachovaly vrstvy několika sídel
Čestice se v písemných pramenech objevují už v roce 1243. K nejstarším známým držitelům panství patřili Přechové z Čestic. Přesný rok založení tvrze není doložený, její dochované sklepy však stavebním charakterem a historickými souvislostmi nejspíš pocházejí ze 14. století.
Středověká tvrz stávala jihovýchodně od dnešního zámku, tedy v prostoru současného parku. V průběhu času prošla několika proměnami a prameny rozlišují původní tvrz, starý zámek a pozdější nový zámek. Starší sídlo mělo být kolem roku 1548 přestavěno na renesanční zámek. Dnešní areál tak představuje postupný vývoj vrchnostenského sídla, nikoli jedinou stavbu dochovanou v nezměněné podobě.
Požár po útoku Píseckých a Vodňanských
Výraznou událostí v historii tvrze bylo její vypálení v roce 1520. Spojená vojska Píseckých a Vodňanských tehdy zaútočila kvůli loupeživému počínání Přecha z Čestic, který se Zdeňkem Malovcem přepadával kupce a zabavoval jejich zboží.
Po požáru byla tvrz obnovena. Regionální historické materiály zároveň uvádějí, že král Ferdinand I. později nahradil Václavu Přechovi vzniklou škodu. Příběh připomíná dobu, kdy šlechtická sídla nesloužila pouze k bydlení, ale také jako centra správy a mocenské opory panství.
Nový zámek odsunul tvrz do pozadí
Po obnově začala tvrz ztrácet svůj původní význam. V dějinách panství se později objevují Hodějovští z Hodějova a od roku 1622 Hýzrlové z Chodů. Další stavební vývoj přinesl pohodlnější a reprezentativnější sídlo.
Dnešní čestický zámek je označován jako raně barokní stavba z první poloviny 17. století. Přesný rok jeho vybudování známý není; podle obecních materiálů vznikal pravděpodobně ve třetí čtvrtině 17. století. Po požáru někdy po roce 1690 byl nejpozději do roku 1702 obnoven. Tak se původní tvrz ocitla v těsném sousedství nového zámeckého areálu a dochovala se už jen v jednotlivých částech.
Co při návštěvě parku hledat
Nejvýraznější pozůstatky tvoří sklepy západního a dalšího křídla, vyvýšený terén v parku a část ohradní zdi s podkovovitou baštou. Upravená bašta stojí nad silnicí směrem na Nuzín a Nahořany a může posloužit jako orientační bod. Sklepy západního křídla bývají podle turistických údajů volně přístupné, zatímco přístup do dalších částí areálu se může měnit. Jeho aktuální stav lze zjistit u městyse.
Park je přístupný z více stran a prohlídku pozůstatků tvrze lze spojit s návštěvou samotného zámku. Ten dnes slouží mimo jiné jako sídlo knihovny, obecního a matričního úřadu a regionálního muzea s výstavní síní, pokud jsou tyto části právě otevřené. K někdejšímu vrchnostenskému areálu patřily také hospodářské budovy, chlévy, kočárovna a gotická stodola, která v 90. letech 20. století vyhořela.
Čestice leží západně od Volyně v údolí nad potokem Peklovem. Pozůstatky tvrze se hodí jako krátká zastávka při cestě mezi Volyní a Vacovem: místo nabízí pohled na proměnu sídla od středověké tvrze přes renesanční etapu až po barokní zámek.