Od Češova se vydejte jihozápadním směrem k lesu. Asi 1,3 kilometru od obce leží na mírném návrší Češovské valy – rozsáhlá terénní památka, kterou netvoří zřícené budovy, ale především dlouhé náspy, příkopy a lesní cesty.
Opevněná plocha zabírá přibližně 35 hektarů, podle způsobu vymezení i více než 37 hektarů. Valy měří v součtu přes dva kilometry a mezi jejich hřebeny a příkopy je výrazné převýšení. Návštěvník tu tak prochází krajinou, kterou lidé upravovali v různých dobách.
Od pravěku až po raný středověk
Archeologické nálezy dokládají lidskou přítomnost v několika obdobích: od kultur popelnicových polí přes dobu halštatskou a laténskou i dobu římskou až po raný středověk. Kdy přesně vzniklo hlavní opevnění, ale není jasné. Jeho části mohly pocházet z doby železné, případně z raného středověku.
Označovat Češovské valy bez výhrad za keltské oppidum proto není namístě, přestože se tak někdy v popularizačních textech uvádějí. Jednoznačnou odpověď zatím nepřinesl rozsáhlý systematický archeologický výzkum, který na místě neproběhl.
Brány, vnitřní valy a vojenské úpravy
Obvodové opevnění má podle odborných evidencí zhruba 1 360 metrů a přerušuje ho pět vstupů. Za původní se považují zejména klešťovité brány na severní a východní straně. Uvnitř areálu jsou další valy, které ho dělí na několik částí. Největší se nazývá Na Hradě a má přibližně čtyři hektary, menší plocha na jihozápadním okraji nese jméno Prasečí rynek.
Opevnění mohlo být víc než pouhým navršeným zemním valem. Pravděpodobná rekonstrukce počítá s mohutným tělesem zpevněným dřevěnou konstrukcí a s kamenným obložením na čelní straně. Jde však o odborné vysvětlení možné podoby, nikoli o detailně doložený obraz celého hradiště.
Výšina sloužila také v novověku. V souvislosti s vpádem švédských vojsk do Čech v roce 1639 se valy upravovaly a zesilovaly. V okolí zůstaly terénní pozůstatky dalších vojenských postavení a dělostřeleckých redut. Některé z nich bývají bez dostatečných důkazů pokládány za keltské svatyně, jejich výklad ale zůstává nejistý.
Pomník Tomáše Svobody
U severního vstupu stojí pomník češovského myslivce Tomáše Svobody. V roce 1729 byl v Kopidlně popraven pro evangelickou víru. Památník odhalili o dvě stě let později, roku 1929, a připomíná náboženský tlak v době po třicetileté válce.
U jediného vstupu se tak vedle stop dávného osídlení připomíná i člověk z období rekatolizace. Severní brána je zároveň jedním z orientačních bodů při procházce areálem.
Cesta k valům
K lokalitě se vyráží z Češova po místní komunikaci a potom po polní cestě směrem k lesu a severní bráně. Část trasy vede po nezpevněném povrchu a samotný areál není upraveným hradním komplexem. Valy jsou volně přístupné a běžně se u nich neuvádí vstupné.
Češovské valy jsou kulturní památkou a významným archeologickým nalezištěm. Při pohybu v areálu je proto třeba respektovat terén a nezasahovat do něj.