Český Šternberk leží na skalnatém hřebeni nad Sázavou a Brtnickým potokem. Raně gotický hrad tu kolem roku 1241 založil Zdeslav z Divišova, který přijal přídomek ze Sternberga. Rodové jméno odkazuje ke zlaté osmicípé hvězdě v erbu: německé Stern znamená hvězda a Berg hora.
Sídlo je po staletí spojeno s potomky zakladatele, jeho vlastnictví se však v historii přerušilo a hrad měl také jiné majitele. Po komunistickém vyvlastnění byl rodině navrácen v roce 1992. Dnes jej vlastní dvacátá generace Zdeslavových potomků.
Opevnění, které prošlo válečnými zkouškami
Poloha na úzkém skalním ostrohu poskytovala hradu přirozenou ochranu, zároveň z něj ale činila důležité vojenské místo. V roce 1467 jej oblehlo vojsko Jiřího z Poděbrad v konfliktu se Zdeňkem Konopišťským ze Sternberga, vůdcem Zelenohorské jednoty. Po dobytí následovala rozsáhlá pozdně gotická přestavba a posílení obrany.
V areálu jsou dodnes patrné hluboké příkopy, mohutná kulatá věž i předsunuté opevnění. Pozornost přitahuje také jižní bašta z přelomu 15. a 16. století, známá jako Hladomorna. Její ostrý břit měl rozrážet nepřátelské střely do stran. Bašta nebyla přímo propojena s hradem, a její posádka proto musela při obléhání spoléhat na vlastní zásoby. Přestože její jméno připomíná vězení, sloužila především k obraně.
Další těžké chvíle přinesla třicetiletá válka. Roku 1627 hrad vyplenili účastníci selského povstání, v roce 1640 zde krátce sídlil hlavní stan císařského velitele Leopolda Viléma a roku 1648 byla v areálu umístěna císařská posádka. Švédské vojsko hrad dobýt nedokázalo.
Za hradbami čekají barokní interiéry
Zatímco zvenčí Český Šternberk připomíná svou obrannou minulost, uvnitř se proměňuje v šlechtické sídlo. V 60. letech 17. století dostaly interiéry raně barokní podobu. Jejich výzdobu vytvořil milánský štukatér Carlo Brentano a dekorativní místnosti tvoří výrazný protiklad k přísnému vzhledu opevnění.
Prohlídková trasa vede patnácti bohatě zařízenými místnostmi. Zahrnuje Rytířský sál, salony, knihovnu, velkou jídelnu, která sloužila také jako rodinná galerie, i pracovnu Jiřího Sternberga. Jedna z místností připomíná Kašpara Mariu Sternberga, přírodovědce, geologa a botanika, který se podílel na založení Vlasteneckého muzea Království českého, dnešního Národního muzea.
Mezi nejvýznamnější předměty patří soubor 545 grafických listů z období třicetileté války. Podle správy hradu jde o jednu z největších evropských monotematických sbírek tohoto druhu.
Hladomorna jako vyhlídka do Posázaví
Na horní plošinu bašty vede točité schodiště. Výstup může být náročný pro lidi se závratěmi nebo klaustrofobií, nahoře se ale otevírá pohled na údolí Sázavy a zvlněnou krajinu Posázaví.
Český Šternberk je národní kulturní památkou a také významným archeologickým nalezištěm. Ochrana se vztahuje nejen na hrad, ale i na most, bašty, příkopy, ohradní zeď, zámecký park, někdejší letohrádek a související pozemky. Při odstraňování zásypu v západním parkánu se v roce 1970 našly stovky keramických zlomků, převážně ze 16. století.
Prohlídka a možnosti v okolí
Hrad se pro veřejnost obvykle otevírá v sezoně a návštěva je možná pouze s průvodcem. Prohlídka trvá přibližně padesát minut, vede do druhého patra a zahrnuje zhruba 120 schodů. Expozice není bezbariérová. Parkoviště se nachází v údolí mezi hradem a lesem; k hlavní bráně od něj vede cesta dlouhá asi čtvrt kilometru.
Na nádvoří funguje Hradní Café s kávou, domácími dezerty, polévkou a drobným občerstvením. Výlet lze spojit s komentovanou vycházkou v okolí, návštěvou Sázavského kláštera nebo cestou Posázavským Pacifikem. V širším okolí jsou také zámky Jemniště, Konopiště a Zruč nad Sázavou a rozhledna Špulka.