Kaskádová fontána patří k výrazným místům zámecké zahrady v Českém Krumlově. Najdete ji v Dolním parteru, jihozápadně od hlavního zámeckého areálu, kde využívá přirozený výškový rozdíl mezi jednotlivými terasami. Schodiště, balustrády a vodní stupně tu vytvářejí scénu, která se postupně odhaluje při procházce zahradou.
Fontána jako součást zahradního divadla
Stavba není izolovaným vodním prvkem. Je zapojená do celého rozvržení zahrady, v němž se propojují architektonické linie, sochařská výzdoba a perspektiva. Z vyvýšených míst lze sledovat jednotlivé kaskády, zblízka pak vyniknou detaily balustrád i figurální výzdoby.
Čtyři úrovně fontány kopírují terénní zlom mezi zahradními terasami. Právě díky tomu působí celek zároveň jako stavba, sochařská kompozice i přirozené pokračování svahu.
Proměna barokní zahrady
Zámecká zahrada vznikala ve druhé polovině 17. století podle rozvržení do čtyř teras. Po roce 1750, za vlády Schwarzenbergů, se její původně barokní podoba začala měnit. Strožejší základ doplnily rokokové prvky, dekorativnost a důraz na působivý zážitek návštěvníka.
Kaskádová fontána vznikala po roce 1750, nejspíš v průběhu 50. a 60. let 18. století. Oficiální materiály její návrh připisují vídeňskému architektovi Andreasi, respektive Ondřeji Altomontemu. Na realizaci výzdoby se podle údajů zámku podíleli také Jan Antonín Zinner, inspektor schwarzenberských knížecích zahrad, a sochař Matyáš Griessler.
Rokokový charakter podtrhuje mušlový vápenec použitý na dekorativní části. Výsledkem není strohá monumentální stavba, ale pohyblivá a bohatě členěná kompozice, v níž se voda prolíná s architekturou a přírodními motivy.
Postavy, zvířata a symboly
Na fontáně se objevují vodní božstva, nymfy, ryby i žáby. Balustrádu doplňuje dvacet kamenných váz a také sochařské prvky vztahující se ke čtyřem ročním obdobím. Výzdoba tak spojuje vodu, rostlinstvo, zvířata i lidské postavy do obrazu uspořádaného přírodního světa.
Přesné určení některých figur se v různých materiálech liší. Turistické popisy zmiňují například Amfitrité, Neptuna a Tritony, zatímco odborné vzdělávací materiály Národního památkového ústavu u části skupiny uvádějí také Galateu či Siléna. Celek proto dává větší smysl vnímat jako rozsáhlou scénu vodních a přírodních motivů než jako soubor jednoznačně určených postav.
Voda nebyla samozřejmostí
Fontána kdysi získávala vodu z horního zámeckého rybníka dřevěným potrubím. Protože její provoz vyžadoval značné množství vody, spouštěla se pouze v době pobytu panstva a jen na několik hodin denně. Technické řešení tak připomíná, že nešlo o běžnou zahradní dekoraci, ale o náročné reprezentativní dílo.
Kaskádová fontána je chráněným objektem zámecké zahrady, která je součástí státního hradu a zámku Český Krumlov, národní kulturní památky. V letech 1996 až 1998 prošla restaurováním.
Procházka zámeckou zahradou
Fontánu lze spojit s prohlídkou Horní zahrady, letohrádku Bellarie, hudebního pavilonu, zámeckého rybníka nebo otáčivého hlediště. Samotná zahrada nabízí delší procházku po terasách s převýšením a místy nerovným povrchem. Bývá přístupná zdarma a bez rezervace, její sezonní režim se však může měnit.
Otevřená zahrada zároveň neznamená, že fontána bude právě napuštěná nebo spuštěná. Její provoz ovlivňuje sezona, počasí, údržba i požadavky památkové péče. I bez tekoucí vody však zůstává výraznou ukázkou rokokové zahradní architektury a někdejšího promyšleného divadla pro oči.