V jižní části Českého Jiřetína najdete neobvyklou památku: roubený kostel svatého Jana Křtitele, který původně stával ve Flájích. Vesnice musela ustoupit vodárenské nádrži a spolu s ní zmizely také okolní osady Mackov, Pastviny, Vilejšov a Oldříš. Dnes celé území někdejších Flájí správně spadá pod Český Jiřetín.
Stavba zachráněná před zatopením
Flájský kostel byl odsvěcen v dubnu 1962. O několik let později, v roce 1969, se přistoupilo k jeho rozebrání po jednotlivých částech a následnému sestavení v Českém Jiřetíně. Přesun tak zachránil nejen samotnou historickou budovu, ale také hmotnou stopu po obci, kterou dnes překrývá voda Flájské přehrady.
Kulturní památkou České republiky je kostel už od roku 1963, tedy ještě z doby před transferem. V krajině, kde po původní zástavbě zůstalo jen málo viditelných pozůstatků, představuje významnou připomínku někdejšího života i kulturního prostředí Krušných hor.
Od luteránské modlitebny ke katolickému kostelu
Nejstarší dějiny stavby nejsou zcela jednotně datované. Tradičně se uvádí rok 1653, některé místní materiály však pracují s rokem 1563. Jisté je, že objekt vznikl jako dřevěná luteránská modlitebna. Blízkost Saska ovlivňovala náboženské poměry v oblasti a protestantská víra zde vydržela déle než v mnoha dalších částech Čech.
Když v roce 1664 převzal duchcovské panství Jan Bedřich z Valdštejna, zesílil tlak na rekatolizaci. Na konci 60. let 17. století byla původní modlitebna rozšířena, dostala věž a začala sloužit katolíkům. Prameny uvádějí buď rok 1669, nebo dobu po roce 1670.
Kostel tak zachycuje nejen tradiční stavitelství horského regionu, ale i proměny víry v pohraničí, kde se po staletí setkávaly české a saské vlivy.
Dřevěná architektura v prostředí Krušných hor
Stavbu tvoří obdélná loď, užší presbytář uzavřený trojicí stran, obdélná sakristie na severovýchodě a jižní předsíň. Roubené provedení odpovídalo místní stavební tradici i náročným podmínkám horského klimatu.
Národní památkový ústav kostel řadí mezi nejstarší a nejvýznamnější roubené sakrální stavby v České republice. V turistických materiálech se někdy objevuje také označení jediného celodřevěného kostela v Krušných horách, které zdůrazňuje jeho výjimečné postavení v regionu.
V původním interiéru se nacházel hlavní oltář zasvěcený svatému Janu Křtiteli, dva oltáře postranní a soubor gotických i barokních plastik. Po zániku Flájí se část vybavení dostala jinam. Pieta a oboustranná Madona jsou dnes ve sbírkách Oblastního muzea v Mostě, jeden z obrazů je uložen v kapli svaté Kateřiny v Oseku.
Obnova a současná podoba
V období normalizace kostel procházel útlumem. Obnovy se dočkal v roce 1995, poté byl vrácen církvi a v následujícím roce znovu vysvěcen. V presbytáři dnes upoutají vitráže podle návrhu malířky Gerlindy Fritsch. Stejná autorka vytvořila také moderní oktagon nad oltářem s liturgicky zaměřenou výzdobou.
Kostel stojí v dolní, tedy jižní části Českého Jiřetína. Nemá spolehlivě doložené pravidelné návštěvní hodiny ani stálý prohlídkový režim a bohoslužby se zde konají jen příležitostně. Možnost vstupu proto lze ověřit u obce nebo Římskokatolické farnosti Fláje. Návštěvu stavby je možné spojit s cestou k Flájské přehradě a s putováním po místech někdejší obce.