Fláje patří k místům, kde se technická památka přirozeně propojuje s krajinou. Přehrada v katastru Českého Jiřetína leží uprostřed Krušných hor a na první pohled zaujme mohutnou betonovou hrází. Její skutečná výjimečnost se však ukrývá uvnitř: nejde o plnou stěnu, ale o odlehčenou konstrukci s dutými prostory.
Unikátní konstrukce ukrytá v hrázi
Vodní dílo Fláje je jedinou betonovou pilířovou přehradou tohoto typu v České republice. Jde o tížnou hráz systému Noetzli, kterou tvoří 19 pilířů a 15 tížných bloků. Prostor mezi nimi vytváří rozsáhlé vnitřní části, do nichž se lze dostat při organizovaných prohlídkách.
Takové řešení umožnilo použít méně betonu a zároveň zachovat potřebnou stabilitu stavby. Projektanti se inspirovali švýcarskou přehradou Lucendo, vybudovanou v roce 1947. Flájská hráz je dlouhá 459 metrů, nad okolním terénem měří 49,46 metru a její koruna je široká 6,5 metru. V pravé části se konstrukce stáčí do oblouku s poloměrem 200 metrů.
Při rekonstrukci v letech 1998 až 1999 byla koruna zúžena a přestala sloužit běžné dopravě. K vodnímu dílu patří také dvě spodní výpusti, třípolový korunový bezpečnostní přeliv a malá vodní elektrárna s turbínou META.
Vodárenská nádrž pro severní Čechy
Fláje vznikaly mezi lety 1951 a 1963, kdy se v severočeské hnědouhelné pánvi rychle měnila krajina a rostly nároky na zásobování vodou. Hlavním úkolem nádrže se stalo zajištění pitné vody pro Mostecko a Teplicko. Zároveň se zařadila do širší soustavy vodních děl v Krušných horách.
Nádrž má objem 23,1 milionu krychlových metrů a rozkládá se na zatopené ploše 153 hektarů. Kromě zásobování vodou zadržuje a reguluje průtok Flájského potoka a pomáhá při povodních. Při průtoku odpovídajícím stoleté vodě, který zde dosahuje 51 metrů krychlových za sekundu, může retenční prostor podle provozních údajů správce snížit kulminační průtok na 24,5 metru krychlového za sekundu.
Do provozu byla přehrada uvedena v roce 1960, její úplné naplnění ale přišlo až 10. května 1965. Fláje náležejí do povodí Krušných hor, které pokračuje přes hranici do Saska. Necelých osm kilometrů po proudu se na stejném toku nachází saská nádrž Rauschenbach, budovaná v letech 1960 až 1968.
Pod hladinou zmizela obec Fláje
Samotná nádrž dostala jméno po obci Fláje, která musela kvůli stavbě ustoupit vodě. Přehrada tak připomíná nejen rozvoj vodohospodářství, ale také rozsáhlé proměny Krušných hor ve druhé polovině 20. století. Průmyslový sever tehdy potřeboval nové zdroje vody, což znamenalo zánik některých sídel a zásadní změny původní krajiny.
Dnes jsou Fláje kulturní památkou. K jejich hodnotě přispívá neobvyklý konstrukční systém, stáří i zachované technické řešení. Okolí tvoří lesy a rašeliniště, jejichž přirozené prostředí ovlivňuje vodu huminovými látkami. Ty mohou způsobovat její zabarvení a měnit některé její vlastnosti, podle správce však kvalita vody nemá závažnější problémy.
Prohlídka hráze má svá pravidla
Hlavním návštěvnickým lákadlem je možnost vstoupit do vnitřních prostor hráze. Povodí Ohře zde od roku 2019 provozuje Informační centrum Fláje a v posledních letech se prohlídky konají během celého roku. Konkrétní termíny, podmínky i případná nutnost rezervace se mohou měnit.
Fláje ovšem nejsou rekreační nádrží. Jako vodárenské dílo mají ochranné pásmo I. stupně, takže vstup ani vjezd do bezprostředního okolí hladiny nejsou veřejnosti povoleny. Návštěva se proto soustředí na hráz, informační centrum a cesty v okolní krušnohorské krajině; koupání ani běžné vodní sporty zde možné nejsou.