Vila s historickými interiéry, příběhy Karolíny Světlé a středověká kaple ležící pod mladší zástavbou. Český Dub nabízí několik různých pohledů na Podještědí na malém prostoru: Podještědské muzeum sídlí v Blaschkově vile a johanitská komenda stojí zhruba 400 metrů od ní.
Prohlídka začíná v Blaschkově vile
Budova, v níž dnes muzeum sídlí, má vlastní příběh. Neorenesanční vilu nechal v letech 1880 až 1881 postavit textilní průmyslník Franz von Schmitt pro svou dceru Marii a jejího manžela Konráda Blaschku. V roce 1906 získala podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Klingenberga výrazně secesní podobu.
Vila není jen schránkou pro muzejní sbírky. Prohlídka vede také historickými místnostmi s dřevěným obložením a velkou částí původního vybavení. K areálu patří dřevěný altán a dodnes funkční historický kuželník. Zachované prostředí přibližuje život zámožné průmyslnické rodiny.
Podještědské muzeum vzniklo na podzim roku 1919 a první návštěvníky přivítalo v roce 1921. Založil je učitel Václav Havel, který je vedl až do roku 1961. Za více než čtyři desetiletí vytvořil rozsáhlé historické a národopisné sbírky a pomohl získat také literární pozůstalost Karolíny Světlé.
V roce 1938 musely být sbírky kvůli hrozbě zničení a záboru odvezeny do vnitrozemí. Do Českého Dubu se vrátily po osvobození. Muzeum od roku 1945 působí v Blaschkově vile na adrese Svobody 31.
Literární Podještědí i podoba někdejšího života
Expozice věnovaná Karolíně Světlé představuje její soukromý i společenský život a její literární i hmotnou pozůstalost. Spisovatelka se do Podještědí vracela od roku 1853 až do své smrti v roce 1899. Kraj inspiroval pět jejích románů a přibližně třicet povídek. V muzeu se její tvorba potkává s místní krajinou a lidovými zvyky, které tvořily její tvůrčí prostředí.
Další části expozice ukazují podobu venkovské domácnosti, Světelskou rychtu a rekonstruovanou jednotřídní školu. Připomínají také původní majitele vily, židovskou obec v Českém Dubu a obrozenecký spolek Česká Beseda. V národopisných sbírkách jsou k vidění nábytek, nádobí, kroje, výšivky, malby na skle i nástroje zemědělců a řemeslníků.
Muzeum spravuje také historické, archeologické, mineralogické, geologické, paleontologické a přírodovědné fondy. Mezi významné pozůstalosti patří materiály spojené se spisovatelem Františkem Křelinou, grafikem a malířem Petrem Dillingerem i Václavem Havlem. Muzejní knihovna čítá přibližně pět tisíc svazků včetně starých tisků ze 16. až 19. století.
Pod městem se zachovala johanitská komenda
Od vily je to ke komendě přibližně 400 metrů; cesta od muzea zabere asi sedm minut. Opevněný klášter rytířsko-špitálního řádu johanitů založili roku 1237 Havel z Lemberka a jeho manželka svatá Zdislava. Dlouho se předpokládalo, že komenda zanikla za husitských válek. Její pozůstatky ale muzeum znovu objevilo při průzkumu zahájeném v roce 1991, skryté pod pozdějšími stavbami.
Po obnově v letech 1991 až 1993 se areál otevřel veřejnosti. K nejcennějším prostorám patří velký románsko-gotický sál se třemi křížovými klenbami a románská kaple svatého Jana Křtitele. Její vznik se klade přibližně k roku 1240, a řadí se tak mezi nejstarší dochované stavby severních Čech. Na stěnách kaple zůstaly původní konsekrační kříže; po obnově byla v roce 2001 znovu vysvěcena.
V kryptě pod kaplí leží v symbolické tumbě několik lidských ostatků nalezených během archeologického výzkumu. Podle muzea pravděpodobně patřily johanitským řeholníkům. Objev komendy významně změnil poznání dějin Českého Dubu.
Prohlídky a přístupnost
Muzeum i komenda jsou přístupné pouze s průvodcem. V hlavní sezoně, obvykle od dubna do září, se prohlídky konají podle aktuálního rozpisu a vstupenky se kupují v muzeu. Trasy nejsou bezbariérové. Komendou se prochází přes téměř padesát náročných schodů a její podzemní prostory jsou vlhké, kluzké a po celý rok chladné.