Skříň z věže dnes uvidíte v muzeu
V Podještědském muzeu v Českém Dubu je vystavena pozdně gotická skříň z konce 15. století. Našli ji ve věži kostela Seslání Ducha Svatého koncem 20. století. Její šablonovou malbu představuje expozice věnovaná této středověké výtvarné technice; vedle originálu si návštěvníci mohou prohlédnout také rekonstrukci původní podoby skříně.
Nález připomíná, že dějiny kostela se neskrývají jen v jeho zdivu. Stavba i její vybavení přečkaly přestavby, požáry a proměny využití.
Kostel v areálu johanitů
Počátky kostela sahají před polovinu 13. století, pravděpodobně do doby po roce 1237. Písemný doklad o svatyni zasvěcené svatému Duchu pochází z roku 1291. Český Dub je v něm uveden starším jménem Světlá. Kostel nejprve sloužil jako farní, později také jako konventní svatyně johanitů. Jejich komenda stála v těsném sousedství.
K severní straně kostela přiléhal špitál, který podle písemných a archeologických dokladů poskytoval péči dvanácti chudým a potřebným. S místem jsou spojovány také léčebné aktivity svaté Zdislavy z Lemberka. Kostel tak tvořil součást areálu, kde se náboženský život prolínal s péčí o nemocné i každodenním děním ve městě.
Gotické základy, rozdělený kostel a požáry
Z nejstarší podoby se dochovalo pozdně gotické jádro, spodní část věže a obvodové zdivo východní části. K cenným prvkům patří také portál mezi sakristií a presbytářem. Jeho baldachýnová podoba i původní dveře se datují do první poloviny 16. století; uvádějí se 20. léta, případně přímo rok 1530.
Za Jana z Operštorfu byl kostel ve druhé polovině 16. století rozšířen v renesančním stylu. Přestavba souvisela se soužitím katolické menšiny a utrakvistické většiny. Starší část využívali utrakvisté, zatímco katolíkům sloužila západní přístavba. Rozdělení dodnes připomínají dva vstupy a zalomený půdorys stavby.
Kostel opakovaně poškodil oheň. Roku 1647 vyhořel při obsazení města švédskou posádkou, další ničivý požár přišel v roce 1694. Následná obnova mu dala raně barokní podobu, jejíž návrh je připisován Janu Václavu Pánkovi nebo jeho synovi Janu Šimonu Pánkovi. Po požáru v roce 1713 dostala loď valenou klenbu s lunetami.
Barokní vybavení a varhany
Interiéru dnes dominují barokní a rokokové prvky. Najdete tu cínovou křtitelnici z roku 1716, trojici rokokových oltářů a kazatelnu z druhé poloviny 18. století. Na hlavním oltáři je obraz Seslání Ducha svatého, podle něhož nese kostel své zasvěcení. V presbytáři stojí také pozdně barokní sousoší Kalvárie.
Varhany firmy Rieger mají neorenesanční skříň a biblické výjevy. Většina údajů uvádí jejich vznik v roce 1893, některé materiály zmiňují rok 1892. Nástroj disponuje dvěma manuály a pedálem a má mechanickou trakturu. Ministerstvo kultury jej v roce 1998 prohlásilo za kulturní památku.
Kde kostel hledat
Kostel stojí v centru Českého Dubu, v části Český Dub IV, poblíž někdejší johanitské komendy a Podještědského muzea. Nemusí být běžně volně přístupný, prohlídku je proto možné domluvit předem s místní římskokatolickou farností. Pravidelný nedělní program se může měnit. V sousedství kostela, komendy a muzea se zároveň nacházejí místa, která dohromady připomínají význam českodubského areálu ve středověku i v dalších staletích.