Na film, divadlo, přednášku nebo výstavu můžete v Českém Dubu vyrazit do České besedy. Historický nárožní dům u někdejší Liberecké brány slouží jako kulturní a spolkové centrum, jehož příběh zahrnuje hostinec, tělocvičnu, záložnu i kino. Jeho historie sahá nejméně do roku 1527.
Spolkový život U Havlů
Výraznou etapu začal roku 1865, kdy dům získal hostinský Václav Havel a otevřel zde hostinec U Havlů. Ve stejném roce vznikl v Liberci spolek Česká beseda. O čtyři roky později založili jeho samostatnou sekci také v Českém Dubu a sídlem se jí stal právě hostinec. Jméno spolku se postupně přeneslo i na budovu, kde fungovala knihovna, besední místnost a společenský sál.
Program tehdejší Besedy zdaleka netvořily jen zábavy. Pořádaly se tu přednášky, hudební vystoupení, taneční večery, výstavy, turistické výlety i dobročinné akademie. K místním aktivitám patřilo ochotnické divadlo, zpěv a tělovýchova. Z tělovýchovného odboru vzešel předchůdce českodubského Sokola; po obnovení v roce 1888 se Sokol usadil v domě a kvůli jeho činnosti přibyla v zadní části tělocvična.
S místem je spojen také Václav Havel, který se v domě narodil 1. prosince 1886. Později působil jako řídící učitel a založil Podještědské muzeum. Českou besedu navštěvoval také cestovatel Enrique Stanko Vráz, čestný člen spolku. Při cestopisné přednášce v roce 1895 zde pravděpodobně věnoval spolku sádrovou bustu indiána, která je dnes součástí muzejní expozice.
Od záložny k promítacímu plátnu
Když Sokol v roce 1904 odešel, začaly se prostory využívat jinak. Roku 1911 převzala budovu Jednota pracujícího lidu v Českém Dubě. V části někdejšího hostince vznikl konzum, v domě také působila Česká občanská záložna a v bývalé tělocvičně našla zázemí Dělnická tělocvičná jednota.
Ve čtyřicátých letech 20. století se objekt proměnil v samostatné kino pro 166 diváků. Promítání pokračovalo až do roku 2007. Poté se tu konala už jen příležitostná ochotnická představení a videoprojekce, zatímco technické vybavení zastarávalo a budově hrozilo, že přijde o pravidelné využití.
Obnova pro současné kulturní akce
Rekonstrukce proběhla od července 2017 do listopadu 2018. Cílem nebyla jen oprava domu, ale také návrat k jeho historické podobě a vytvoření zázemí pro dnešní kulturní i spolkový život. Hlavní průčelí dostalo vzhled inspirovaný dobovými pohlednicemi: obnovilo se členění fasády, tradiční římsy a šambrány i dřevěná okna s křížovým členěním. Vrátila se také modrá barva a název Česká beseda.
Opravený krov a novou střešní krytinu doplnila v zadní části moderní přístavba s plochou střechou a prosklenou pasáží. Uvnitř přibylo technické a sociální zázemí, jevištní a audiovizuální technika, bezbariérový vstup i bezbariérová toaleta. Slavnostní otevření se konalo 19. prosince 2018 a obnovenou budovu si během dne prohlédlo téměř 700 lidí. V roce 2019 získala Česká beseda Cenu hejtmana v soutěži Stavba roku Libereckého kraje – Soutěž Karla Hubáčka. Ocenění připadlo na dobu, kdy uplynulo 150 let od založení českodubské sekce spolku.
Co se v České besedě děje dnes
V budově se konají filmová promítání, divadelní představení, přednášky, výstavy, tvořivé programy i veřejná setkání. Domovskou scénu tu má Divadelní společnost Vojan z Českého Dubu, která navazuje na tradici ochotnického divadla v Podještědí. Prostor nabízí velký sál až pro 190 lidí, menší sál, galerii, foyer, bar, terasu a kuchyň. K dispozici je také technické vybavení pro kulturní a společenské pořady.
Česká beseda není památka s pravidelnou prohlídkovou dobou; její interiéry se otevírají při konkrétních akcích. Návštěvu lze spojit s Podještědským muzeem, které přibližuje dějiny města i samotného spolku. V jeho expozici je připomenuta také původní spolková knihovna z domu čp. 20/I.