Kaple Panny Marie Pomocné stojí jihozápadně od České Třebové, v lesnaté krajině Kozlovského hřbetu ve výšce kolem 500 metrů nad mořem. K jejímu průčelí vede prudší schodiště, takže výlet na Horu spojuje návštěvu historické památky s krátkým výstupem do tichého lesního prostředí.
Obraz na stromě a první dřevěná kaple
Počátky poutního místa se pojí s obrazem Panny Marie a pramenem, který je známý jako Pavlova studánka. Místní tradice vypráví o uherském vojsku, jež mělo v okolí České Třebové zabloudit v roklích a močálech, kterým se později říkalo Uhrovy doly.
Podle jedné pověsti přišla na místo vznešená uherská žena k hrobu svého syna padlého v bitvě a zavěsila obraz Panny Marie na dub. Když ho později objevili dřevaři, mysleli si, že spadl z nebe, a postavili zde dřevěnou kapličku. Jiná verze připisuje zavěšení obrazu uherskému důstojníkovi, který se během boje ukryl v koruně stromu a po záchraně života tímto způsobem poděkoval.
Tyto příběhy patří k lidové tradici a nelze je pokládat za historicky doložené události. První potvrzená dřevěná kaple však na místě skutečně vznikla, a to mezi 6. a 23. červencem 1744. Měla šest stran, stála nedaleko pramene a obraz, který předtím visel na stromě, byl umístěn uvnitř.
Stavba nové kaple se protáhla
Na podzim roku 1787 dřevěná kaplička vyhořela. Poutníci sem přesto dál přicházeli a obraz byl na čas zavěšen na jedli. O pohodlí návštěvníků se začalo více uvažovat v roce 1809, kdy město na Horách budovalo také lázně a hostinec. Poutníci se tak mohli ukrýt před deštěm a případně zde přenocovat.
Nová kaple se začala připravovat v roce 1811. Při slavnostním položení základního kamene vyšlo najevo, že stavba nebyla řádně ohlášena a nemá potřebné povolení. Po dokončení základů se proto práce zastavily a na několik let utichly.
Ke stavbě se město vrátilo v září 1818. Ani tentokrát však nebylo povolení vyřízené. Přesto byla kaple už v roce 1819 dokončena. Pomáhali obyvatelé České Třebové i okolních obcí, kteří přispívali penězi, dřevem nebo šindelem. Na slavnostní vysvěcení ale stavba čekala až do 7. července 1839. Potřebný souhlas udělil v roce 1837 královéhradecký biskup Karel Hanl.
Kaple v lesích a její vybavení
Stavba je nemovitou kulturní památkou a představuje ukázku klasicistní architektury. Má obdélný půdorys zakončený půlkruhovým závěrem. Průčelí doplňují čtyři pilastry, nad vchodem je trojúhelný štít s hodinami a nad střechou čtyřboká vížka.
Kaple není rozměrná, její působivost vychází především z polohy uprostřed lesa a z dlouhé poutní historie. Oltář zdobí kopie obrazu českotřebovské Panny Marie Pomocné. Původní obraz byl v minulosti na určitou dobu přenesen do městského kostela a později se při slavnosti vrátil zpět.
Studánka, pověsti a poutní tradice
Pavlova studánka je s místem spojována stejně pevně jako kaple. Pamětní kniha vypráví o Jakubu Pivoňkovi, který měl vybírat mince vhazované poutníky do pramene a peníze propíjet. Poté měl dočasně oslepnout, svého jednání litovat a po modlitbě a omytí vodou znovu nabýt zraku.
Jiná pověst mluví o chromém člověku, který se po omytí vodou uzdravil a berle nechal u obrazu jako poděkování. Pamětní kniha uvádí také další údajná uzdravení, například potíží se zrakem a sluchem nebo nemocí kožních, kostních a žaludečních. Jde o náboženská svědectví a lidové vyprávění, nikoli o potvrzené léčebné účinky vody. Není také jisté, zda dnešní Pavlova studánka leží přesně na místě historického pramene z těchto příběhů.
Na svátek Navštívení Panny Marie mířila ke kapli tradičně procesí. Společná cesta krajinou se spojovala s modlitbou i setkáváním lidí z České Třebové a okolí. Termíny současných bohoslužeb a poutí se mohou měnit podle programu českotřebovské farnosti.
Kaple je přístupná jako cíl výletu i jako místo s kulturním a duchovním významem. Cesta vede lesnatým terénem a k průčelí po schodišti, proto se hodí pevná obuv. Vodu ze studánky nelze bez ověření považovat za pitnou a pravidelná otevírací doba interiéru není spolehlivě potvrzena.