Gotické sklepy, zbytky hradeb a východní branská věž – to jsou hlavní zastávky při prohlídce hradu Lipý v centru České Lípy. Návštěvnická trasa vede přes nádvoří a ukazuje, co z někdejšího sídla zůstalo po staletích proměn i ničivých zásazích. Na věži je expozice věnovaná životu na hradě na přelomu 19. a 20. století.
V areálu stojí za pozornost také mohutná hradba s renesančním oknem, základy bergfritu, pozůstatky středověkého srubu a pece. Gotické sklepy pocházejí z druhé poloviny 14. století. Výklad se věnuje rovněž sousednímu Červenému domu, samostatnému renesančnímu objektu, který není součástí dochovaných hradních staveb. Vývoj Lipý od středověku přes renesanční přestavbu po baroko přibližují vizualizace v návštěvnickém materiálu dostupném přes QR kód.
V hlavní sezoně bývá areál otevřen od úterý do neděle. Mimo sezonu se otevírací režim mění a v zimě jsou možné především prohlídky po předchozí domluvě. Nádvoří často hostí kulturní akce a bezbariérový je pouze venkovní prostor.
Od opevněného sídla k renesančnímu zámku
Počátky hradu sahají do konce 13. století. Ronovci založili opevněné sídlo v údolí Ploučnice a první písemná zmínka z roku 1277 spojuje Lipý s Čeňkem z Lipé. Historie hradu se od počátku prolínala s vývojem České Lípy i s mocenskými zájmy šlechtických rodů.
Ve 14. století získali panství Berkové z Dubé. Podle historického výkladu jim hrad roku 1319 prodal Jindřich z Lipé, významný člen rodu Ronovců. Berkové zde sídlili až do husitských válek. Roku 1426 Lipý dobylo vojsko Jana Roháče z Dubé a hrad se poté stal severní základnou husitů pro výpady do Lužice. O několik let později jej obsadilo vojsko lužického Šestiměstí.
V 16. století se středověký hrad proměnil v renesanční zámek. Majetek byl po určitou dobu rozdělen mezi Berky a Vartenberky. Posledním Berkům, který na zámku pobýval, byl Adam Berka; zemřel roku 1607. Po porážce stavovského povstání připadl zámek jako konfiskát Albrechtu z Valdštejna. Ten přesunul správu panství na Nový Zámek u Zahrádek, takže Lipý přestal být hlavním šlechtickým sídlem.
Torzo, které se podařilo zachránit
Velký požár České Lípy v roce 1820 areál poškodil a v 19. století zde mimo jiné fungovala rafinerie cukru. Zásadní ztráta přišla v únoru 1957, kdy byla hlavní zámecká budova na příkaz tehdejšího národního výboru odstřelena. Zachovaly se gotické sklepy a části konstrukcí, které později umožnily památku zachránit.
Rozsáhlý archeologický výzkum začal v roce 1992 a přinesl poznatky o stavebním vývoji panského sídla i o počátcích osídlení České Lípy. V 90. letech se z torza odstraňovaly novodobé přístavby a garáže, stabilizovaly se zbytky hradeb a konzervovaly dochované středověké i renesanční konstrukce. Cílem nebylo vystavět zámek znovu v původní podobě, ale obnovit a zpřístupnit zachované části.
Veřejnosti se Lipý otevřel v červnu 2003. Národní památkový ústav jej eviduje jako kulturní památku a významnou archeologickou lokalitu. Areál je zároveň součástí městské památkové zóny v historickém centru České Lípy.
Nádvoří jako kulturní scéna
Vedle prohlídek se na nádvoří konají koncerty, divadelní představení, letní kino, pohádková odpoledne a další společenské programy. V sezoně 2026 se v programu objevily například koncerty Michala Prokopa s kapelou Framus Five a Pokáče.
Historii přibližují také tematické prohlídky, při nichž návštěvníky provází například Bílá paní nebo husita. Program v roce 2026 připomínal 600 let od dobytí hradu husity, tedy událost z roku 1426.
V sousedství mají vzniknout nové muzejní expozice
Liberecký kraj připravuje obnovu historických domů č. p. 57, 58 a 59 v okolí hradu. Počítá se v nich s novou pobočkou Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, stálými expozicemi věnovanými mimo jiné Berkům, potiskování textilu a loveckým zbraním, ale také s depozitáři a dílnami pro péči o sbírky.
Projekt náleží k česko-saské spolupráci „Krajina a člověk – v muzeu naživo i virtuálně“ a propojuje českou instituci s muzeem v Bad Schandau. Podle plánů mají nové expozice vzniknout do roku 2028.