Na jednom výletě v západních Lužických horách můžete vystoupat k rozhledně na Studenci, prohlédnout si čedičové sloupce na Zlatém vrchu a dojít až ke skalnímu ostrohu s pozůstatky hradu Fredevald. Cestou se střídají bučiny, suťová pole a kamenité úseky, takže nejde o nenáročnou procházku mezi několika zastávkami.
Výhledy ze Studence
Studenec je čedičový vrch vysoký přibližně 736 až 737 metrů. Na jeho vrcholu stojí kovová nýtovaná rozhledna z roku 1888. Měří 16,2 metru a po rekonstrukci se na vrchol vrátila v roce 2009. Bývá přístupná po celý rok, její stav se ale může měnit.
K rozhledně vede cesta lesem a přes suťové úseky. Za dobré viditelnosti jsou odtud vidět Lužické hory, České Švýcarsko i České středohoří. Studenec leží v přírodní rezervaci Studený vrch, která chrání květnaté a acidofilní bučiny, suťové lesy i rozsáhlá suťová pole. V okolí žijí také kamzíci horští. Jde o nepůvodní, dlouhodobě aklimatizovanou populaci, jejich zahlédnutí však není jisté.
Čedičová stěna na Zlatém vrchu
Další zastávkou může být národní přírodní památka Zlatý vrch. V lomové stěně vysoké zhruba 30 metrů vynikají pravidelné čedičové sloupce, které vznikly při chladnutí sopečné horniny. Odkryv tak ukazuje vulkanický původ zdejší krajiny zblízka.
V širším okolí leží také Stříbrný vrch, další skalnatý čedičový vrch Českokamenicka. Spolu se Studencem a Zlatým vrchem dokládá, jak výrazně sopečná činnost formovala tuto část Lužických hor. Okolí Studence bývá klidnější než známější výletní místa, geologicky však nabízí neméně zajímavé scenérie.
Pustý zámek a hradní pozůstatky
Nad pravým břehem Kamenice se zvedá Pustý zámek, skalní ostroh vysoký přibližně 427 metrů nad mořem. Jeho stěna vystupuje až 60 metrů nad silnici v údolí. Na rozdíl od čedičových vrchů v okolí je tvořen především trachytem, přesněji sodalitickým trachytem. Mohutné sloupce jsou uložené převážně vodorovně a některé měří přes 25 metrů.
Na vrcholové skále se zachovaly rozvaliny hradu Fredevald, který vznikl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Mohl sloužit k ochraně obchodních cest mezi vnitrozemím a Lužicí. Z hradu zůstaly jen skromné pozůstatky. Na skalách je třeba počítat s opatrným pohybem, zvlášť za mokra, v zimě nebo s dětmi.
Trasu lze zkrátit i prodloužit
Délka okruhu závisí na nástupním místě, zvolené cestě i započtených odbočkách. U delší varianty se uvádí přibližně 19 až 23 kilometrů; zhruba sedmnáct kilometrů představuje jednu z možných tras, nikoli pevnou délku celé naučné stezky Okolím Studence. Kratší možnost začíná na parkovišti v horní části osady Líska a vede ke Zlatému vrchu a Studenci. Měří přibližně pět kilometrů. Z České Kamenice přes Jehlu, Lísku, Studenec a Zlatý vrch lze absolvovat zhruba dvanáctikilometrovou variantu.
Na delší výlet se dá vyrazit také od železničních stanic Mlýny nebo zastávky Horní Kamenice; spojení je potřeba vybírat podle dne cesty. Terén je kopcovitý a místy vede po lesních cestách, přes suť i po kamení. Pevná obuv se proto hodí a po dešti mohou být stezky a skály kluzké.
V krajině zůstaly i stopy novějších dějin
U Křížového buku se připomíná střet ze sedmileté války v roce 1757. Okolím vede také naučná stezka věnovaná československému pohraničnímu opevnění z roku 1938, jehož dochované řopíky doplňují přírodní a geologické zajímavosti.
Trasa prochází chráněnou krajinou s bučinami, roklemi, suťovými poli a skalními výchozy. Pohyb patří na značené cesty; do sutí mimo stezky nevstupujte a nerušte zvířata. Před cestou si ověřte stav stezek, rozhledny a případná oznámení správy CHKO Lužické hory.