Na cestě mezi Červeným Kostelcem a Rtyní v Podkrkonoší se v místní části Lhota za Červeným Kostelcem nachází kamenný krucifix z roku 1794. Stojí u silnice poblíž křižovatky s ulicí Devět křížů a je volně přístupný. Při zastavení je třeba dávat pozor na provoz.
Jméno Devět křížů neoznačuje devět samostatných památek. Na pískovcovém podstavci jediného krucifixu jsou vytesané tři malé kříže na čelní straně a po třech na obou bocích. Čelní stranu doplňuje nápis Zde jich v Pánu 9 usnulo, který dodnes podněcuje otázky o původu památky.
Barokní památka s nejasným příběhem
Krucifix je kvalitním příkladem pozdně barokního lidového sochařství a je zapsán jako kulturní památka. Nad hranolovým pískovcovým podstavcem se zvedá kříž s postavou Ukřižovaného. Jeho ramena zakončují jednoduché jetelové tvary, pilíř zdobí volutové prvky a na čelní straně je také monogram IHS. Další nápis připomíná, že byl kříž vztyčen ke cti a chvále Ježíše Krista v roce 1794.
Jedna z pověstí spojuje místo s Heřmanem z Vízmburka a jeho milou Anežkou. Heřman měl podle tohoto vyprávění v okolí zachránit dívku, na kterou zaútočilo devět jezdců. Všechny je zabil a nechal pohřbít; následně měl na místě vzniknout kříž s devíti menšími křížky.
Jinou verzi příběhu zachytila Božena Němcová. V její baladické podobě má Heřman před svatbou zlou předtuchu, v lese je zavražděn a jeho nevěsta po zjištění, co se stalo, ukončí svůj život. Některé varianty vyprávění počítají celkem devět mrtvých. Němcová děj zasadila k lesu Krákorka, ačkoli samotný krucifix podle dochovaného výkladu nikdy neviděla. V Babičce je Heřman spojován s hradem Vízmburkem.
Co víme o devíti zemřelých
Jednotlivá vyprávění se v tom, kdo měl zemřít, rozcházejí: v jednom jde o útočníky, v jiném o oběti tragédie spojené se svatbou. Označení místa za hrob devíti zavražděných rytířů proto nelze pokládat za doložený historický popis. Pro konkrétní masakr u červenokosteleckých Devíti křížů nejsou spolehlivé historické prameny a není jisté ani to, zda nápis na podstavci připomíná konkrétní oběti, nebo se jeho význam později spojil s rozšířenou baladou.
S archeologickým výzkumem, při němž byly nalezeny zbytky starších křížů a lidské kosti, se někdy Devět křížů spojuje. Tento výzkum se však týkal stejnojmenného místa u Lesního Hlubokého na Brněnsku, nikoli lokality u Červeného Kostelce.
Pěšky ke zřícenině Vízmburk
Od krucifixu lze pokračovat k nedalekému hradu Vízmburku, který stojí nad Úpou v katastru Havlovic. Raně gotický hrad vznikl patrně ve druhé polovině 13. století a po husitských válkách zpustl. Jeho pozůstatky znovu odhalil rozsáhlý archeologický výzkum Antonína Hejny, který probíhal v letech 1972 až 1985. Turistické informační centrum uvádí červeně značenou trasu z Červeného Kostelce přes Devět křížů k hradu v délce přibližně pěti kilometrů.
V okolí stojí také za pozornost les Krákorka a stejnojmenný lom. Jde o významnou geologickou lokalitu s pískovci a sedimentárními strukturami, kde byla nalezena první dinosauří stopa v Čechách. Lom je provozovaný, a proto je při jeho návštěvě nutné respektovat režim areálu.