Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Červená Řečice

Výlet na Červenou Řečici: renesanční zámek s obrannými hradbami

V údolí Trnavy mezi Pelhřimovem a Humpolcem stojí zámek, který spojuje renesanční výzdobu s mohutným opevněním. Červená Řečice se po letech chátrání postupně obnovuje a návštěvníkům nabízí prohlídku opravených interiérů i nádvoří.

Publikováno
5. září 2026, 11:39
Kde
Červená Řečice 1, 394 46 Červená Řečice

Na Červené Řečici zaujmou vedle renesančních štítů a sgrafit také hradby, bašty a palebné otvory. Původní hrad se proměnil v opevněnou rezidenci, která měla být zároveň pohodlným sídlem i místem připraveným k obraně. Památkové materiály ji řadí mezi výjimečné příklady renesančních zámků pevnostního typu v Česku.

Areál najdete v údolí řeky Trnavy mezi Pelhřimovem a Humpolcem. Jeho různorodé části ukazují, jak se sídlo během staletí měnilo — od správního centra církevního panství přes renesanční rezidenci až po objekt, který dlouho sloužil různým účelům a postupně chátral.

Od biskupského sídla k renesanční pevnosti

Roku 1144 daroval kníže Vladislav II. krajinu při horním toku Želivky pražskému biskupovi Otovi. Řečice se poté stala správním centrem panství pražských biskupů a později arcibiskupů. Přesné zprávy o vzniku zdejší tvrze se nedochovaly. Archeologický výzkum v roce 1925 ale na zámeckých nádvořích odhalil kosterní nálezy datované do druhé poloviny 12. století.

Na konci 13. století byla tvrz společně s kostelem opevněna a od první poloviny 14. století se v pramenech objevuje jako hrad nebo tvrz. Zásadní změna přišla po roce 1497, kdy panství získal Bohuslav Leskovec z Leskovce. Jeho potomci přestavěli gotický hrad na reprezentativní renesanční sídlo. Výrazná stavební etapa začala po roce 1558, kdy řečický statek získal do dědičné držby Šebestián Leskovec.

Výzdoba za hradbami

Zámek tvoří šest propojených budov se dvěma věžemi uvnitř dispozice. Západní stranu lemují dvě polygonální nárožní bašty a v jižní hradbě stojí další, hranolová. Palebné otvory a uspořádání opevnění umožňovaly obráncům krýt se křížovou palbou.

Vojenský charakter se tu potkává s reprezentativní výzdobou. Na fasádách jsou vysoké renesanční štíty, arkýře a kamenná ostění, v interiérech valené i křížové klenby. Dochoval se také renesanční krb s erby Šebestiána Leskovce a Žofie Benedové z Nečtin. Pozornost poutají figurální sgrafita se světci a anděly; na spojovací chodbě a dalších fasádách je patrný také výjev patrně zachycující svatební průvod s vozovým spřežením a jezdci.

Od arcibiskupské rezidence k chátrání

Po roce 1623 se Červená Řečice vrátila pražskému arcibiskupství, které ji vlastnilo až do roku 1948. Za třicetileté války zde podle pramenů hledal útočiště arcibiskup Arnošt Harrach. V době jeho působení vzniklo východní křídlo a areál se dále rozvíjel. V 18. století byly po pravděpodobném požáru upraveny krovy a některé části získaly barokní podobu.

Později zámek převzal stát a od roku 1953 jej spravoval místní národní výbor. V areálu se vystřídal lesní závod, okresní archiv, byty, školní družina, dílny i obřadní síň, údržba však postupně nestačila potřebám rozsáhlého komplexu. Už vichřice roku 1880 strhla renesanční krovy obou nárožních bašt a poškodila střechu sýpky. Opravy v letech 1973 až 1977 zahrnuly mimo jiné restaurování sgrafit, po změnách vlastnictví na konci 20. století se ale památka znovu dostala do velmi špatného technického stavu.

Obnova a prohlídkové okruhy

Systematická záchrana začala po roce 2008. První dotační prostředky pomohly s zabezpečením a menšími opravami, později přišly na řadu střechy, bašty, okna a dveře. Velká etapa obnovy probíhala od konce roku 2015 do června 2023 v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Náklady přesáhly 97 milionů korun a významnou část pokryla evropská dotace. Opravy se týkaly exteriérů i interiérů obytného křídla, sgrafit na prvním nádvoří a vstupního mostu.

Zámek se roku 2014 stal národní kulturní památkou a v roce 2015 se po dokončení významné části prací poprvé otevřel veřejnosti. Obnova celého areálu však není hotová: vedle opravených prostor jsou stále části, které na ni čekají. Hlavní prohlídkový okruh představuje zámek jako letní sídlo vysokých církevních hodnostářů. Součástí je videomapping o stavebním vývoji a proměnách areálu, archeologická expozice zaměřená mimo jiné na zámeckou kuchyni a takzvaná morová komůrka ve Starém paláci. Nabídku doplňuje velká zámecká prohlídka; samostatně lze projít také první a druhé nádvoří.

Zámek stojí na adrese Červená Řečice 1. Otevírací režim i nabídka okruhů se během sezony mění. Ve vstupní budově funguje turistické informační centrum s materiály o zámku a městě.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit