Jižně od Krásného Údolí, místní části obce Černošín v Plzeňském kraji, se nad Černošínským potokem zvedá ostroh, na němž stával hrad Šontál. Potok obtéká místo ze tří stran. Dnes tu nejsou výrazné hradby ani snadno rozpoznatelné nádvoří; hrad připomíná především příkop, prohlubně v terénu a několik drobných zbytků kamene.
Krásné Údolí u Černošína si nepleťte se stejnojmenným městem v Karlovarském kraji. Šontál je zarostlá terénní lokalita, kde je třeba někdejší podobu sídla odhadovat podle tvaru ostrohu a nenápadných změn jeho povrchu.
Stručné dějiny s několika neznámými
První písemná zmínka o Šontálu pochází z roku 1379. Jako nejstarší známý držitel hradu se uvádí Kavan, další podrobnosti o něm se však nedochovaly. Není proto možné s jistotou určit, kdo sídlo založil ani jak se jeho majitelé střídali.
V 15. století se Šontál pojí se jménem Jana Ličky ze Šontálu, kterého prameny uvádějí jako hejtmana na Krasíkově. Jeho příbuzenství s Kavanem ani se Zádubskými ze Šontálu není doloženo. Podle města Černošín hrad vznikl ve 14. století a patrně sloužil do poloviny století následujícího. Zádubští ze Šontálu tehdy získali nedalekou tvrz Zádub a původní sídlo opustili.
Přesný rok zániku hradu znám není. Záznam z roku 1544 hovoří o pusté vsi Šontál mezi dalšími opuštěnými vesnicemi panství Třebel. Vypovídá o stavu vsi, nikoli přímo o tom, kdy zanikl hrad.
Příkop ukazuje cestu do hradu
Šontál měl jednoduchý obdélný půdorys. Jádro stálo ve vyšší severní části ostrohu a od předhradí ho odděloval příkop. Vstup se nacházel na východě, kde bývala brána. Přirozené svahy nad potokem chránily hrad ze tří stran, zatímco přístup od východu bylo možné kontrolovat.
Při prohlídce se vyplatí sledovat celý ostroh, nejen pátrat po kamenech. Příkop a vyvýšená cesta, která přes něj vedla, napovídají, kudy se do areálu vstupovalo. V terénu jsou také prohlubně po zaniklých objektech, vpadliny a podlouhlá sníženina. Spolu s drobnými pozůstatky kamenného zdiva skládají obraz někdejšího opevněného sídla.
Zarostlá památka v terénu
Hrad Šontál je kulturní památkou, jak uvádí město Černošín. Nejde ale o upravenou zříceninu s přehlednými zdmi a zázemím pro návštěvníky. Lokalita je zarostlá a její hlavními stopami zůstávají vyvýšená část ostrohu, příkop a změny v povrchu. Starší průvodcovské údaje zmiňují volný přístup, nemusí však odpovídat dnešním podmínkám. Kvůli zarostlému terénu se hodí pevná obuv a opatrnost u prohlubní.