Skalní věže se mezi stromy objevují nad Černolicemi jako nepřehlédnutelná dominanta. K Černolickým skalám míří výletníci za přírodním cílem nedaleko Prahy, zatímco lezci sem přicházejí trénovat na tradičním cvičném terénu. Z okolních cest a vrcholových partií se otevírají pohledy na krajinu kolem obce i do širšího okolí Prahy a Brd. Výhledy se podle místa, roční doby a vzrostlé vegetace mohou lišit.
Skalní zeď z ordovických křemenců
Masiv tvoří řevnické křemence ordovického stáří, tedy horniny staré stovky milionů let. Pevný skalní pás rozdělují příčné tektonické linie na tři větší útvary a řadu menších skalek. Tato členitost dala místu jeho typickou podobu a zároveň vytvořila podmínky pro vznik lezeckých cest.
Černolické skály jsou přírodní památkou o rozloze 2,2557 hektaru. Vyhlášena byla 20. prosince 2002 a chrání především cenný geomorfologický útvar. K zajímavostem lokality tak patří nejen jednotlivé stěny, ale také způsob, jakým geologická stavba utváří zdejší krajinu.
Věže s lezeckou tradicí
Lezecká historie skal sahá nejpozději do let 1904–1905, kdy se jejich využívání spojovalo s výcvikem. Po první světové válce význam oblasti ještě vzrostl a lezení tu pokračuje dodnes. Černolické skály patří k nejstarším horolezeckým terénům v Čechách a horolezecké školy je využívají také k počátečnímu výcviku.
Lezci rozlišují pět hlavních útvarů: Kuličku, Malou skálu, Dvojitou věž, Střední věž a Severovýchodní věž. Označovat Černolické skály za úplně první horolezecké místo v Čechách by však bylo nepřesné. Patří mezi nejstarší, ale starší výstupy jsou doloženy i jinde, například v Českém Švýcarsku. Díky jižní orientaci se svahy za slunečných dnů dobře prohřívají; oblíbené období pro lezení bývá podzim, zima a jaro.
Výlet vyžaduje opatrnost
Ke skalám mohou vyrazit i lidé, kteří lézt neplánují. Jejich struktura vyniká z různých úhlů a okolní cesty nabízejí příjemný pobyt v přírodě s výrazným cílem. Terén je skalnatý a místy nerovný, proto se hodí pevná obuv. Opatrnost je namístě zejména u hran a při sestupech.
Čertovské jméno a ochrana místa
Lidový název Čertovy skály připomíná pověst o čertovi, kohoutovi a dvojici světců. Jde o místní vyprávění, nikoli o historicky doloženou událost; podobné příběhy se pojí i s dalšími výraznými skalními útvary.
Území je volně přístupné, zároveň jde o aktivní lezeckou oblast. Lezci musí respektovat pravidla ochrany přírody, případná povolení a podmínky Českého horolezeckého svazu, jejichž režim se může měnit podle potřeb ochrany přírody nebo sezony. Návštěvníci by neměli poškozovat skály ani vegetaci, rozdělávat oheň nebo rušit lezce. Na ploše jen něco přes dva hektary se totiž potkává cenný geologický útvar, výletní místo i významná část historie českého horolezectví.