Do Černé Vody vede zeleně značená cesta dlouhá něco přes dva kilometry. Stoupá lesem na vrch Hradisko, kde mezi stromy vystupuje nejvýraznější pozůstatek Kaltenštejna: přibližně dvacet metrů vysoké torzo válcové věže. Zřícenina, známá také jako Hradisko nebo Studený Kámen, připomíná rozsáhlou středověkou pevnost, ne jen drobný hrádek.
Hrad na strategickém místě
Kaltenštejn vznikl na konci 13. století na pozemcích vratislavského biskupství. Jako nově postavené sídlo jej zmiňují listiny z let 1295 a 1296. Stojí v nadmořské výšce 437 metrů na zalesněném vrchu, který poskytoval přirozenou ochranu a umožňoval přehled nad okolní krajinou.
Kdo se na vzniku hradu podílel, není jisté. Podobnost jeho stavebního řešení s jinými pevnostmi vedla některé badatele k domněnce, že za ním mohli stát Wüstehubové; jde ale pouze o hypotézu. Krátce po založení se o Kaltenštejn přeli svídnický kníže Bolko I. a vratislavský biskup Jan Romka.
Hradní areál měřil zhruba 115 na 70 metrů. V jeho jádru stála válcová věž, dvoudílný palác a obvodová hradba se vstupní branou. Na severozápadě leželo předhradí rozdělené na dvě části, později přibyl parkán. Klasický hluboký příkop hrad neměl; obranu zajišťovala jeho poloha, silné zdi a rozmístění jednotlivých staveb.
Věž, palác a stopy každodenního života
Bergfrit, tedy hlavní obranná věž, měl průměr asi 10,6 metru. Jeho zdivo bylo při základně silné až 4,7 metru. Uvnitř jsou dosud vidět kapsy po točitém schodišti, kamenické značky i pozůstatky menších prostor. Věž tak prozrazuje nejen podobu hradu, ale i stavební postupy používané ve vrcholném středověku.
Východně od ní se nachází torzo paláce o rozměrech přibližně deset krát deset metrů. Část stavby měla sklep a klenbu. Zbytky obvodových zdí jsou místy silné asi jeden a půl až dva metry. V areálu se dochovaly také relikty bran, parkánová zeď a pozůstatek flankovací věžice, z níž bylo možné bránit hradby z boku.
Inventář z roku 1443 dokládá, že Kaltenštejn nebyl pouze vojenskou pevností. Zmiňuje čtyři brány, větrný mlýn, pivovar a další provozní zázemí. Na hradě tak fungovaly prostory potřebné pro posádku i každodenní život jeho obyvatel.
Únos a dobytí před zánikem
Roku 1441 se hradu zmocnil Zikmund Rachna. Předtím unesl dceru Půty z Častolovic, kladského hejtmana, a pevnost obsadil lstí. Biskupské vojsko ji později dobylo zpět. Dobové záznamy uvádějí, že obránci byli oběšeni a Zikmunda Rachnu i jeho bratra čekal krutý trest.
Kaltenštejn už poté nezískal svůj dřívější význam. Po roce 1505 nařídil vratislavský biskup Jan Thurzo jeho zboření. Část bergfritu byla odstřelena a kamenné bloky z demolice leží dodnes na předhradí i v okolí zříceniny. Z mohutného sídla tak zůstala především část věže a nízké zbytky dalších staveb.
Co odhalil archeologický průzkum
V roce 2020 se do výzkumu lokality zapojili odborníci ze Slezského zemského muzea a Vlastivědného muzea Jesenicka. Při nedestruktivním průzkumu použili georadar, fotogrammetrii, dron i další zaměřovací metody. Zpřesnili mapu areálu, odkryli část historické dlažby a zpochybnili dřívější předpoklad, že se na hradě nacházela studna.
Výzkum přinesl přes tři tisíce kovových, keramických a kamenných artefaktů. Nálezy pomáhají přiblížit běžný život na hradě i násilné události 15. století. Archeologové díky nim také upřesnili, odkud při dobývání roku 1441 útočilo biskupské vojsko. Část zachráněných předmětů je uložena ve Slezském muzeu v Opavě.
Cesta z Černé Vody
Východiskem výletu bývá Černá Voda, odkud od kostela vede ke zřícenině zelená značka. Trasa měří něco přes dva kilometry a vede lesním terénem; počítat je třeba s kořeny a nerovným povrchem. U hradu nejsou zdi zajištěné. Obvykle tu není pokladna ani stálá návštěvnická služba.
Výlet lze spojit s návštěvou Podhradského rybníka, který leží asi jeden a půl kilometru jižně od obce, nebo s trasami v okolí Rychlebských stezek. U zříceniny roste památný strom Thuja pod Kaltenštejnem. Jde o archeologickou památku, takže na místě nepatří výkopy, detektory kovů ani odnášení nalezených předmětů.