U Černé v Pošumaví můžete spatřit pozůstatky těžby, která po sobě nezanechala jen otevřené jámy. V Muckovských lomech zůstaly při dobývání krystalického vápence mohutné skalní pilíře podpírající stropy. Díky nim vznikla soustava polopodzemních komor a nápadná skalní brána.
Lomy jsou dnes přístupné pouze pohledem z okolí. Vstup do jejich prostor je zakázaný kvůli nestabilnímu terénu a možnosti uvolnění desek dolomitického vápence ze stropů. Část vytěžených míst se navíc postupně zaváží.
Tři lomy ve svahu
Lokalita se nachází asi 2,4 kilometru od středu Černé v Pošumaví, v nadmořské výšce přibližně 804 až 825 metrů. Podlouhlé ložisko krystalického vápence, známého také jako mramor, je tu obklopené horninami moldanubika.
Podle plánu péče se zde těžilo už od 17. století, výraznější rozmach ale nastal na počátku 20. století. Získával se především čistý krystalický vápenec, zatímco nadložní dolomitický vápenec se ponechával. Právě to přispělo k dnešní podobě lomů. Těžba skončila ve 20. letech minulého století z ekonomických důvodů.
Nejde o jednu rozsáhlou jámu, ale o tři komorové lomy zahloubené do svahu. Západní je nejmenší, přibližně 20 metrů dlouhý, sedm metrů široký a deset metrů hluboký. Centrální dosahuje zhruba 50 metrů na délku a 20 metrů na šířku. Východní část má přibližně 20 krát 18 metrů. Jejich částečně otevřená podoba ukazuje, jak se tu spojovala povrchová a podpovrchová těžba.
Skalní brána zůstala jako opora
Dominantou centrálního lomu je brána vysoká asi sedm a široká deset metrů. Vznikla z pilířů, které při těžbě zůstaly na místě a nesly strop komory. Muckovské lomy se objevily také ve filmu Atentát z roku 1964. Tvůrci využili skutečné prostředí lomových komor, nikoli ateliérovou kulisu; do těchto prostor se však dnes návštěvníci kvůli bezpečnosti nedostanou.
Útočiště netopýrů i vápnomilných rostlin
Po skončení těžby získaly podzemní a polopodzemní prostory nový význam. Slouží netopýrům jako zimoviště i místa letního shromažďování. Předmětem ochrany je devět druhů; mezi doložené patří například netopýr ušatý, v souvislosti s lokalitou se uvádějí také netopýr pestrý a netopýr Brandtův.
Ochranu území pomáhá zajistit oplocení, které bylo obnoveno v roce 2016. Do lomů proto nevstupujte ani nerušte zvířata v jejich úkrytech. Botanicky cenné jsou lomové stěny i okolní stanoviště, kde rostou například kociánek dvoudomý, bradáček vejčitý, zvonečník černý a dřípatka horská.
Prohlídka z okolních cest
Muckovské lomy byly vyhlášeny přírodní památkou v roce 1990 a chráněné území má rozlohu přibližně 3,3 hektaru. V blízkosti vede turistická i cyklistická trasa s informačními tabulemi a v jižní části památky stojí altán. Lomy lze pozorovat z okolí, nikoli procházet jejich vnitřními prostory; návštěvníci musí respektovat oplocení, zákaz vstupu i značení v terénu.