Výprava na Kozinec nad Čeladnou není cestou za dochovaným hradem. Na zalesněném hřebeni nejsou věže ani upravené návštěvnické zázemí; středověké opevnění tu připomínají především nerovnosti v terénu. Lokalita leží vysoko nad údolím Čeladenky, na skalnatém výběžku masivu Malé Stolové.
Hrádek stával nad levým břehem Čeladenky v údolí Tísňavy, poblíž začátku cesty směrem k Podolánkám. Jeho poloha vysoko nad údolním koridorem naznačuje, že mohl sledovat pohyb na trase přes Beskydy z Moravy do Uher. Taková strážní funkce je však odvozena hlavně z uspořádání krajiny, nikoli z písemného dokladu, který by ji potvrzoval.
Co prozrazuje terén
Opevnění mělo protáhlý tvar, přibližně 130 metrů na délku a jen pět až deset metrů na šířku. V terénu lze hledat příkopy, skalní kupy a stopy po místech vysekaných do skály. Nejde ale o zachované místnosti ani o čitelný půdorys staveb. Případné představy o věžích a budovách jsou rekonstrukcemi podle terénu, nikoli dochovanou architekturou.
Středověké stáří dokládají archeologické nálezy. Počátky hrádku se opatrně kladou na přelom 13. a 14. století, zaniknout mohl během 15. století. Povrchový sběr i archeologická sonda přinesly keramické střepy a drobné železné předměty. Kdo opevnění vlastnil a za jakých okolností zaniklo, známo není.
O lokalitě se vědělo už dříve, její přesnější polohu znovu určil amatérský archeolog Milan Boris. Kozinec tak patří k místům, která se odhalují spíš pozorným čtením krajiny a archeologickým výzkumem než pohledem na výraznou stavbu.
Osada zůstává nepotvrzená
V blízkosti hrádku mohla být osada, která mu poskytovala zásoby. Její existenci se ale nepodařilo potvrdit se stejnou jistotou jako samotné opevnění. Nedoložená zůstává také domněnka, že by taková osada mohla být předchůdkyní dnešní Čeladné. U těchto úvah je proto třeba rozlišovat mezi archeologickými nálezy a hypotézami.
Zajímavost Kozince spočívá v kontrastu mezi skromnými terénními stopami a výraznou polohou nad údolím. Z hřebene si lze představit, proč středověcí stavitelé hledali pro kontrolu cest vyvýšená a přirozeně chráněná místa, přesnou podobu zdejšího hrádku však krajina neodhaluje.
Výstup na skalnatý hřeben
Počítejte se zalesněným, nerovným a skalnatým terénem, nikoli s upraveným areálem nebo informační expozicí. Starší popis přístupu uvádí jako výchozí bod kapli svatého Cyrila a Metoděje, zvanou Cyrilka. Odtud trasa pokračuje k mostu přes Čeladenku a následně strmě stoupá na hřeben. Jde o starší údaj o trase, takže stav přístupu a značení nemusí odpovídat současnosti.