Výlet k Čertovu mlýnu lze podniknout například z Pusteven. Značené cesty vedou krajinou Radhošťské hornatiny, kde se střídají horské lesy, skalní útvary a hřebenové výhledy. Území je zajímavé také pod povrchem: ve flyšových horninách se vytvořily pukliny, rozsedliny, dutiny a propasti, které připomínají jeskynní svět.
Rezervace mezi dvěma beskydskými vrcholy
Národní přírodní rezervace Kněhyně–Čertův mlýn leží v CHKO Beskydy a chrání vrcholové partie kolem dvou výrazných hor. Kněhyně dosahuje nadmořské výšky 1 257 metrů, Čertův mlýn přibližně 1 205 až 1 207 metrů. Podle aktuálního údaje AOPK má rezervace rozlohu 197,69 hektaru.
Chráněné území zasahuje do katastrů Čeladné, Prostřední Bečvy a Trojanovic. Rozkládá se přitom v Moravskoslezském i Zlínském kraji. Zvláště chráněným územím je od 30. ledna 1989 a slouží také jako trvalá výzkumná a srovnávací plocha.
Jeskyně, které nevznikly ve vápenci
Beskydské podzemí zde nevytvořilo rozpouštění vápence. Pískovce a jílovce jsou součástí flyšového podloží, které se působením sesuvů a pohybů svahů rozčlenilo četnými puklinami. Pohyb horninových bloků pak vedl ke vzniku pseudokrasových jeskyní a dalších dutin.
Na Čertově mlýně se nacházejí například Čertova díra, Vasko, Mariánka a Kyklop. Další prostory nesou označení Čertův mlýn. K nejvýraznějším geomorfologickým útvarům patří také Čertův stůl. Přestože jde o cenné geologické jevy, jeskyně ani rozsedliny nejsou určené k turistickému prozkoumávání. Hrozí pád, sesuv balvanů i poškození velmi citlivého prostředí.
Na Kněhyni se po značené stezce nedostanete
Nejcennější část rezervace zůstává ponechaná přirozenému vývoji. Ve vrcholových polohách rostou přirozené až pralesovité smrčiny s příměsí jeřábu, níže se objevují horské jedlo-smrkové bučiny a další lesní společenstva. Vývraty, odumírající stromy a proměny porostů jsou zde přirozenou součástí lesa.
Centrální území včetně vrcholu Kněhyně není volně přístupné. Na samotný vrchol nevede značená turistická trasa a pohyb mimo povolené cesty je zakázaný. Při výletu proto patří k základním pravidlům zůstat na značených trasách a nesestupovat k jeskyním ani do rozsedlin.
Vzácné rostliny i zvířata
Horské prostředí rezervace poskytuje podmínky řadě vzácných druhů. Z rostlin zde rostou například oměj tuhý moravský, mléčivec alpský, kamzičník rakouský, hořec tolitovitý, rybíz alpský a rybíz skalní. Některé z těchto druhů patří ke karpatské horské přírodě a v Česku se vyskytují jen na omezeném počtu míst.
V rezervaci a okolních beskydských chráněných územích se uvádí také tetřev hlušec, jeřábek lesní, rys ostrovid a medvěd hnědý. Skalní a jeskynní prostory mohou sloužit jako úkryt netopýrům. Mezi zdejší zajímavosti patří rovněž karpatský slepý střevlík, vzácný brouk vázaný na horské lesy Beskyd. Setkání s těmito živočichy při běžném výletu není zaručené, o to důležitější je nerušit okolí a držet se vyznačených cest.
Kněhyňská jeskyně leží za hranicí rezervace
S oblastí Kněhyně se místopisně spojuje také Kněhyňská jeskyně s Kněhyňskou propastí hlubokou 57,5 metru. Nachází se přibližně 120 metrů za hranicí vlastní národní přírodní rezervace a je chráněná samostatně jako přírodní památka.
Její pseudokrasový systém měří zhruba 280 metrů. AOPK ho označuje za nejhlubší pseudokrasovou jeskyni ve flyšovém pásmu vnějších Západních Karpat v České republice. Ani tato lokalita však neslouží k volnému vstupu a prohlížení podzemních prostor. Před cestou je potřeba počítat také s případnými sezónními omezeními a ověřit stav značených tras.