Zámek najdete na mírném návrší ve východní části Cebivi, uprostřed obce na adrese Cebiv 1. Jeho půdorys připomíná písmeno H, ale největší zajímavost se skrývá v jednotlivých částech stavby: za barokní podobou se dochovaly starší prvky a stopy několika proměn. Budova je v soukromém vlastnictví a není doloženo, že by byla běžně přístupná veřejnosti.
Od tvrze k nedokončenému zámku
Před zámkem stávala na tomto místě tvrz. První písemný záznam o ní pochází z roku 1543, její vznik však může být starší. Národní památkový ústav připouští možnost, že sídlo existovalo už ve 14. století; přesné stáří původní stavby není známé.
Po požáru v 17. století tvrz zpustla. Národní památkový ústav uvádí, že ji v roce 1712 nahradila novostavba zámku. Rozsáhlé barokní úpravy ale nebyly dokončeny a jejich přesný průběh ani datování nejsou jednoznačné. Rok 1712 se tak vztahuje k uváděné novostavbě, zatímco podoba navazující přestavby zůstává méně jistá.
Na stavbě se dodnes poznají starší vrstvy. Ve východní části se zachovaly starší stavební prvky a na nedokončeném severním křídle zbytky renesanční sgrafitové fasády. Barokní úpravy tak překryly jen část staršího sídla.
Kaple, klenba a výmalba
K výrazným dochovaným částem patří zámecká kaple s raně barokními dveřmi a neckovou klenbou. Datování jednoho trámu spojeného s klenbou pomohla upřesnit dendrochronologie: dřevo bylo podle obecního zpravodaje pokáceno v letech 1682–1683. Tento údaj datuje konkrétní dřevěný prvek, nikoli automaticky celou kapli nebo zámek.
Ve velkém sále zůstaly části výmalby z roku 1766. Spolu s kaplí a renesančními sgrafity připomínají různé etapy vývoje budovy, která nikdy nezískala zcela dokončenou barokní podobu.
Zámek v novější době
V pozdější době sloužil objekt také zemědělskému provozu. Zemědělský podnik v něm do roku 1998 využíval kuchyni a jídelnu. Obec v roce 2005 uváděla, že zámek spolu se zemědělským komplexem byl stále předmětem restitučního řízení; nyní je v soukromém vlastnictví.
Veřejné prohlídky ani návštěvní dobu ověřené údaje neuvádějí, a zámek proto nelze považovat za běžně přístupný. Jako součást zámeckého areálu je lokalita zároveň evidována jako území s archeologickými nálezy.