Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Čachrov

Nový Brunst: šumavská sklárna, jejíž sklo mířilo do Milána

Na místě dnešního lesa pod východním svahem Pancíře kdysi stála sklárna, jejíž výrobky se ve 40. a 50. letech 19. století dostávaly až do Benátek a Milána. Nový Brunst dnes připomíná hlavně krajina a Sklářská naučná stezka, která vede kolem někdejší osady.

Publikováno
16. října 2026, 00:21
Kde
Nový Brunst, Čachrov

Ze Sklářské naučné stezky odbočující u rozcestí Hofmanky lze dojít do míst, kde býval Nový Brunst. Dnes tu nenajdete zachovaný sklářský areál ani řadu domů. Lesní lokalita pod východním svahem Pancíře však skrývá příběh osady, jejíž sklo putovalo až do Benátek a Milána.

Sklárna vznikla vedle starší osady

Nový Brunst leží nedaleko Starého Brunstu, mezi Železnou Rudou a Javornou, na území obce Čachrov v Plzeňském kraji. Budování nové sklárny začalo roku 1829. Některé turistické texty uvádějí rok 1828, podrobnější historické záznamy ale datují vznik huti o rok později. S projektem byl nejprve spojen Johann Baptista Adler. Po dražbě jeho majetku v roce 1830 převzal provoz Johann Georg Ascherl.

Vyrábělo se tu tabulové sklo i silnější sklo na zrcadla. Už v roce 1831 sklárnu poškodil požár a bylo třeba ji obnovit. Provoz se přesto rozvíjel a ve 40. a 50. letech 19. století se jeho výrobky vyvážely do Benátek i Milána.

Osada s pilami i sklářskou školou

Nový Brunst nebyl jen sklárnou a několika domy pro její zaměstnance. Historické popisy zmiňují také dvě pily, hamr, kovárnu, hájenku a panský dům. Místní hospodářství využívalo okolní lesy i vodní sílu.

Součástí života osady byla rovněž sklářská škola. Po roce 1842 sídlila v obytné budově a nabízela výuku spojenou se sklářským řemeslem. Roku 1873 se přestěhovala do Gerlovy Huti.

Po huti zůstala v krajině jen stopa

Starší literatura uvádí, že v roce 1880 měl Nový Brunst dvanáct domů a 176 obyvatel. Soupisy vztahující se k rokům 1890 a 1895 zaznamenávají stejný počet domů, ale 160 obyvatel. Sklářská výroba skončila ke konci 19. století; přesný rok není určen. Poté se obyvatelé věnovali především zemědělství a pastevectví.

Většinu budov strhli v 50. letech 20. století. Turistický popis uvádí, že se v lokalitě dochovala jedna stodola. Materiály Železné Rudy popisují někdejší osadu jako místo s osmnácti staveními a sklářskou hutí; tento údaj zachycuje jinou podobu Nového Brunstu než pozdější soupisy domů. Sklářská stezka tak vede krajinou, kde po někdejší osadě zůstalo jen málo viditelných pozůstatků.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit