Od hráze přehrady Bystřička se dá po modré turistické značce vystoupat k vrcholu Zámčisko. V lese tu stojí za pozornost skalní útvary a také místo, kde kdysi býval hrad Klenov. Z jeho staveb se téměř nic nezachovalo, a tak je třeba hledat stopy přímo v terénu: ve skalních zářezech, základových žlabech a upravených plošinách.
Naučná stezka přes rezervaci
Hrad a přírodní zajímavosti spojuje zhruba sedmikilometrová naučná stezka s převýšením okolo 300 metrů a deseti zastaveními. Její výklad se věnuje historii, geologii i místním rostlinám a živočichům. Trasa od přehrady pokračuje přes přírodní rezervaci Klenov kolem lesní tůně a odbočky ke Svantovítovým skalám, míjí také přírodní památku Louky pod Štípou a vede až k rozcestí Dušná.
V okolí lze spatřit například skalní útvary Havranka, Komín, Jazévky a Volská hlava. Svantovítova skála je spojena s místními pověstmi a najdou se na ní také horolezecké trasy.
Skalní reliéf místo hradních zdí
Hradní areál leží na skalnatém vrcholu ve výšce přibližně 678 metrů. Podle archeologických poznatků měl dvě části. Oválné hradní jádro měřilo zhruba 31 krát 21 metrů, na hlavním skalisku pak byla upravena plošina o rozměrech asi 11 krát 7 metrů. Mohla sloužit jako základ dřevěné, nejspíš věžovité stavby.
Po někdejším sídle zůstaly především otisky stavebních konstrukcí ve skále. Patrné jsou záseky pro trámy i žlaby po základech, v předhradí se nachází prohlubeň, která mohla být cisternou. Archeologické nálezy kladou vznik lokality na přelom 13. a 14. století nebo do počátku 14. století. Zuhelnatělé dřevo a mazanice naznačují, že hrad zničil požár.
Freundsberg a nejistá templářská stopa
Klenov bývá spojován s hradem Freundsbergem, označovaným také jako Vreuntspergk. Ten se připomíná v listině z roku 1308 spolu s městečkem Setteinz, které se obvykle ztotožňuje se Vsetínem. Záznam bývá dáván do souvislosti s templáři, samotné umístění Freundsbergu na Klenov však není jisté.
Hrad na Klenově se v samostatné písemné zprávě nedochoval. Freundsberg mohl stát zde, ale také jinde, například v prostoru dnešního Vsetína. O templářském původu proto nelze mluvit jako o prokázaném faktu; Klenov je s Freundsbergem tradičně ztotožňován. Hradům Šaumburk a Klenov i středověkému osídlení horního Pobečví se věnuje odborná publikace vydaná v roce 2015.
Bukový les a skály modelované mrazem
Zámčisko je součástí přírodní rezervace Klenov, vyhlášené v roce 1999. Chráněné území zabírá přibližně 15,6 hektaru a vedle archeologické lokality jsou jeho cennou součástí skalní výchozy a zachovalé bukové porosty.
Místní masiv tvoří horniny karpatského flyšového pásma, především pískovce a slepence. Mrazové zvětrávání v nich vytvořilo mrazové sruby, skalní okno, mísy, římsy i výklenky typu abri. Najdou se tu také balvanová pole a drobná rozsedlinová pseudokrasová jeskyně. Některé skalní útvary dosahují výšky kolem 19 metrů.
Výstup vede lesním terénem
Klenov je volně přístupný, nejde však o upravený hradní areál s pokladnou ani o místo s bezpečnými chodníky až k vyhlídkám. Cesta stoupá lesem a místy vede strmějším, nerovným terénem v blízkosti skalních hran. Pevná obuv a opatrnost jsou důležité zejména za mokra a v zimě.
O zbojnících, ukrytých pokladech, podzemních chodbách a zakleté hradní paní vyprávějí valašské pověsti; nejde však o historicky doložené události. Při pohybu v rezervaci a na archeologické lokalitě je třeba nezasahovat do terénu a neodnášet nic ze skal ani jejich okolí.