V Kostelní ulici v Bystřici stojí kostel sv. Šimona a Judy. Při prohlídce zvenčí si můžete všimnout nejen jeho členění, ale také ohradní zdi a dalších částí chráněného areálu. Místní farní tradice je doložená už k roku 1352, tento letopočet ale neříká, kdy vznikla dochovaná budova.
Od středověké farnosti k dnešní stavbě
Rok 1352 je spojen s doložením místní plebánie, tedy duchovní správy farnosti. Po reformaci byla farnost obnovena a její matriky se vedou od roku 1688. Tyto údaje připomínají dlouhou náboženskou historii Bystřice, neumožňují však určit podobu ani přesné stáří nejstaršího kostela.
Dnešní stavba má orientovanou jednolodní dispozici. K lodi přiléhá pětiboký presbytář, v němž se nachází hlavní oltář. Na severní straně presbytáře stojí věž a na západní je předsíň. Zvenčí tak lze dobře rozpoznat hlavní prostor kostela i jeho závěr.
Barokní proměna v 17. století
Podle historického podání kostel vážně poškodily události související s bitvou u Jankova. V roce 1666 jej měl nechat opravit a barokně upravit Josef Priam z Rovoratu. Tato informace patří k vyprávění o proměnách kostela, stručný popis památky v katalogu Národního památkového ústavu ji však nepotvrzuje.
Barokní obnova je jednou z důležitých etap vývoje stavby. Její současný vzhled vznikal postupně, při opravách a úpravách v různých obdobích. Přesnou podobu středověkého předchůdce z dostupných údajů rekonstruovat nelze.
Areál s márnicí a stopou hřbitova
Památkově chráněný celek tvoří vedle kostela také márnice, ohradní zeď a příslušné pozemky. V areálu stojí rovněž pomník padlým. Okolí kostela dříve sloužilo jako hřbitov; ten měl být zrušen při opravě v roce 1899. Údaj o zrušení hřbitova je méně jistý než samotná informace o opravě.
Proměny prostoru připomíná také socha sv. Jana Nepomuckého. Původně stála jihozápadně od kostela, v roce 2005 ji přemístili na bystřické náměstí.
Co lze při návštěvě vidět
Interiérové popisy zmiňují rokokové zrcadlové svícny pod tribunou a štukovou výzdobu, která vyniká zejména v patře věže. Kostel slouží jako farní a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stálá turistická otevírací doba ani pravidelné prohlídky nejsou potvrzené, takže interiér nemusí být při běžné návštěvě přístupný; možnost prohlídky zevnitř lze domluvit s farností.