Při průjezdu Bystřicí se vyplatí věnovat pozornost okolí usedlosti čp. 22. Právě tam, na východním okraji střední části obce, stojí mezi dvěma lípami výklenková kaple Nejsvětější Trojice. Zvenčí působí nenápadně, její podoba však připomíná drobnou sakrální architekturu, která kdysi přirozeně doprovázela české cesty a vesnická sídla.
Drobná stavba z roku 1730
Kaple vznikla podle letopočtu ve štítu v roce 1730. Jde o zděnou pilířovou výklenkovou kapli na obdélném půdorysu, nikoli o prostor určený ke shromáždění věřících. Stavba měří přibližně 3,88 metru a stojí na nízkém soklu, který je dvakrát odstupněný.
Průčelí je natočeno jihozápadním směrem k průjezdné silnici. Nad jednoduchým tělem kaple je sedlová střecha pokrytá prejzy. Nejvýraznějším prvkem je lichoběžníkový štít se dvěma šesticípými hvězdami, křížkem a letopočtem 1730. Vrchol štítu zakončuje dvouramenný kříž.
Obraz chrání zdobená mříž
Uprostřed čelní stěny se nachází obdélná nika s valeným zaklenutím. Její oblouk zvýrazňuje předsazený vrcholový klenák, který drobné stavbě dodává výraznější detail. Otvor uzavírá kovaná mříž s pravidelnou čtvercovou sítí. V místech, kde se železné pruty protínají, ji doplňují kruhové terčíky.
Mříž má praktickou i výtvarnou funkci. Chrání vnitřek kaple a současně ponechává výklenek otevřený pohledu od silnice. Její pravá část se dá otevřít a zajišťuje ji vlastní uzamykatelný zámek. Výzdoba uvnitř proto zůstává částečně viditelná, z veřejného prostoru ale nemusí být dobře rozeznatelná.
Starší popis uvádí v nice málo zřetelný plechový obraz Nejsvětější Trojice a dvě sádrové sošky Panny Marie. Památková dokumentace se však podrobněji věnuje především architektuře stavby a její mříži, nikoli současnému stavu těchto předmětů.
Kaple jako součást vesnické krajiny
Výklenková kaple stojí u cesty z Bystřice směrem k Líšnu a její okolí dotvářejí vzrostlé lípy. Takové drobné sakrální objekty často označovaly významná místa, doprovázely komunikace a sloužily také jako orientační body. Bystřická kaple proto není jen samostatnou historickou památkou, ale také součástí prostředí, kde se potkává obecní zástavba, silnice, zeleň a tradiční obraz české vesnice.
Její význam vyniká právě v kontrastu s velkými kostely. Malé kaple bývají snadno přehlédnutelné, zároveň ale zachycují každodenní podobu někdejší náboženské tradice. Víra se neprojevovala pouze při velkých slavnostech, ale také prostřednictvím drobných připomínek rozmístěných u usedlostí a podél cest.
Kde kapličku hledat
Kaple stojí ve veřejném prostoru u průjezdné komunikace, mimo uzavřený areál, a prohlédnout si ji lze především zvenčí. Jako orientace slouží usedlost čp. 22 a dvě vzrostlé lípy na východním okraji střední části Bystřice. Uvedené číslo popisné patří sousední usedlosti, nikoli samotné kapli.
Při zastavení je třeba dát pozor na provoz na silnici a nevstupovat na soukromé pozemky u sousedního domu. Kaple je kulturní památkou, a to mimo jiné díky své barokní architektuře, působení v krajině a svědectví o náboženském životě místních obyvatel.