Vítochovský kostel svatého Michaela archanděla leží na návrší přibližně 626 metrů nad mořem. Hranolová věž a neomítané kamenné zdivo vynikají už zvenčí, uvnitř pak návštěvníky čekají středověké fresky, objevené až v roce 1949. Kostel patří k výrazným památkám Bystřicka.
Středověká stavba s několika vrstvami
Národní památkový ústav řadí kostel mezi pozdně románské stavby ze 13. století, turistické materiály ho označují také jako románsko-gotický. Jednolodní budova je postavena z lomového kamene, má pravoúhlý závěr kněžiště a boční hranolovou věž. V průběhu dalších staletí se upravovala, takže její dnešní podoba odráží více stavebních etap.
Kostel obklopuje hřbitov s kamennou zdí. Loď kryje trámový strop z roku 1967 a jeden ze starších trámů použitých při jeho stavbě nese letopočet 1661. Průzkumy určily stáří zvonové stolice na rok 1560; větší ze zvonů pochází z roku 1536. Svatý Michael je v kostele zobrazen u vítězného oblouku.
Malby odhalené ve 20. století
Fresky, které se v kostele dochovaly, vyšly najevo v roce 1949. Jejich výjevy jsou uspořádány do pásů a zahrnují Pannu Marii ochranitelku, archanděla Michaela, pašijové výjevy, medailonky evangelistů i Boha vševládnoucího. Malby zachycují podobu výzdoby z konce 14. století.
Obrazy na stěnách připomínají, jak důležitou součástí kostelního prostoru bývaly příběhy víry. Zdejší bohatá malířská výzdoba přitom zdobí venkovskou stavbu, jejíž vnější vzhled zůstává střídmý a pevně spjatý s použitým kamenem.
Legenda a písemné prameny
Místní pověst vypráví o vladykovi Dětochovi, který se měl setkat se svatým Metodějem, a spojuje tuto událost se založením kostela. Jde o tradici, nikoli o doložený popis vzniku stavby. Vítochov se objevuje ve zprávě z roku 1298 odkazující na listinu, která se nedochovala. Za první skutečně hodnověrnou zmínku se považuje zápis v Moravských zemských deskách z roku 1299.
Archeologický výzkum v roce 1968 odkryl pod náhrobními kameny a před oltářem 53 koster. Jejich stáří se v popisu nálezu neurčuje, a nelze je proto bez dalších dokladů spojovat s konkrétní válkou ani jinou událostí. Nález dokládá také dlouhou pohřební funkci kostela, který sloužil místní komunitě po generace.
Vzpomínka na sedm borovic
Ve vítochovských matrikách se pro kostel používalo označení Kostel u sedmi borů. Borovice stávaly u hřbitovní zdi, poslední z nich však zničila vichřice v roce 1976. Podle letokruhů jí bylo 399 let.
Vítochov je částí Bystřice nad Pernštejnem a kostel je kulturní památkou od roku 1958. Pravidelnou otevírací dobu interiéru se nepodařilo ověřit; s možností prohlídky se lze obrátit na Římskokatolickou farnost Bystřice nad Pernštejnem.