Z Pivonic stoupá lesem značená cesta k hradu, který zabírá přibližně dva hektary. Zubštejn se táhne po dlouhém skalnatém hřebeni nad Bystřicí nad Pernštejnem a jeho areál není jen několik zdí na jednom místě. Cestou mezi svahy se postupně objevují části hradního jádra, předhradí, bašty i příkopy.
Prohlídka vede přes most i kolem hradního jádra
Jedním z nejvýraznějších prvků dnešního areálu je dřevěný most přes příkop. V jihovýchodní části předhradí navazuje na plošinu a překonává prostor široký asi 13 metrů; na druhé straně pokračuje k úzkému zděnému předbraní. Most není středověký, vznikl jako novodobé řešení, které usnadňuje vstup do hradního jádra a pomáhá chránit památku.
V letech 2009 až 2011 proběhlo statické zajištění zříceniny, s nímž souvisí i vznik současného mostu. Při pohybu po hradě je třeba počítat s nerovným povrchem, prudšími svahy a skalami; místy zůstává historické zdivo nezajištěné. Pevná obuv se tu hodí víc než snaha projít areál rychle.
Vstupní, někdy označovaná jako štítová věž, se dochovala přibližně do výšky 13 metrů. Má půdorys asi 11 krát 5,3 metru. V přízemí býval průjezd a v patře místnost s křížovou klenbou a arkýřem, která pravděpodobně sloužila jako kaple.
Na západní straně hradního jádra stojí zbytky patrového paláce. Podlaží spočívala na podsklepeném suterénu se dvěma valeně klenutými místnostmi. Přízemí tvořily dvě klenuté síně a v patře se nacházel sál. Samotné jádro měřilo zhruba 50 metrů na délku a 18 metrů na šířku.
Od předmostí jej odděloval příkop vysekaný ve skále, široký přibližně 15 metrů a hluboký kolem šesti metrů. Další příkop chránil okolí předhradí. Dochovaly se také zbytky obdélné bašty, dvou oblých bašt, ohrazení a cisterny. Severní předhradí mělo velkou rozlohu, jeho zástavba však byla podle památkového průzkumu nejspíš poměrně skromná.
Hrad Pernštejnů u staré obchodní cesty
Zubštejn leží na pravém břehu Svratky poblíž středověké obchodní cesty z Brna směrem na Poličku. Jeho poloha mohla mít význam pro kontrolu okolního území i pohybu lidí a zboží, nejde však o jediný jistý výklad účelu hradu.
První písemná zmínka pochází z roku 1344. Hrad se původně jmenoval Kámen, latinsky Lapis. Později se používala jména Zubří kámen nebo Zubrštejn, z nichž se vyvinul dnešní název. Zubr odkazuje k rodovému znaku Pernštejnů, s nimiž je zdejší krajina úzce spojená.
Prameny se v některých podrobnostech rozcházejí: jeden záznam uvádí hrad Kámen už v polovině 14. století jako rozbořený, jiné doklady zachycují jeho pozdější existenci. Poslední zpráva o obydlenosti pochází z roku 1522 a na konci 16. století se o hradu píše jako o pustém. Zřejmě tedy nezanikl při dobytí, ale postupně osiřel.
Samostatný výlet nebo trasa přes tři hrady
Zřícenina je volně přístupná a přímo v areálu není běžné návštěvnické zázemí ani pravidelný prohlídkový provoz. Nejčastěji se k ní chodí z Pivonic po značené cestě stoupající lesem. Odměnou jsou také pohledy do okolní krajiny; za dobré viditelnosti se podle turistických podkladů mohou otevřít až směrem k Brnu. Dosah výhledu se mění podle počasí a průzračnosti vzduchu.
Zubštejn patří spolu s Pyšolcem a Aueršperkem k trojici výrazných hradních lokalit Bystřicka. Pěší trasa propojující všechny tři měří přibližně 22 kilometrů. Hrad lze ale navštívit i jako samostatný cíl při výletu z Pivonic.
V areálu se koná Festival historického šermu, hudby a tance, jehož historie podle pořadatelů sahá do roku 2004. XXII. ročník proběhl 11. a 12. července 2026 a nabídl šermířské ukázky, dobovou hudbu, řemesla, jarmark i lukostřelbu.