Park horníků najdete v ulici Zahradní, v prostoru pod poliklinikou v Bystřici nad Pernštejnem. Na návštěvníky tu čekají stroje používané v dolech a také výrazná socha, která připomíná zánik hornického průmyslu na Bystřicku. Protože je areál volně přístupný, může sloužit jako krátká zastávka při procházce městem.
Hornictví má na Bystřicku dlouhou historii
Kořeny místní těžby sahají mnohem dál než k uranu. Podle městského muzea se v údolí Svratky dobývalo stříbro už od začátku 13. století. Bystřice nad Pernštejnem se díky tomu postupně utvářela také jako hospodářské a správní centrum regionu.
Největší proměnu však přinesla uranová těžba zahájená v roce 1957. Hlavními ložisky byla Rožná a Olší, průzkum a těžba se později dotkly také lokalit Slavkovice-Petrovice, Jasenice, Škrdlovice a Brzkov.
Uranový průmysl zasáhl do fungování celého okolí. Práce v tomto odvětví podpořila růst Dolní Rožínky, Bystřice nad Pernštejnem, Nového Města na Moravě i Tišnova. Přibyly stavby a obyvatelé, takže těžba ovlivnila nejen pracovní život, ale také podobu měst a obcí.
Lokomotiva, vozy a vrtací souprava
Venkovní výstava vznikla přesunem sbírky důlních strojů, která byla dříve umístěna za budovou městského muzea. Exponáty prošly opravami a doplnily je popisky vysvětlující jejich využití.
K nejvýraznějším kusům patří vrtací souprava a důlní lokomotiva s vozy. Ty se používaly k přepravě horníků na pracoviště v podzemí. Technika tak nepřipomíná jen průmyslovou minulost obecně, ale i konkrétní činnosti, bez nichž se provoz dolu neobešel.
Park nemá podobu klasického muzea s návštěvnickým zázemím. Jeho exponáty stojí volně pod širým nebem a člověk si je může prohlédnout při běžné cestě městem, zasazené přímo mezi okolní zástavbu.
Socha zachycuje konec uranové éry
Centrálním motivem Parku horníků je ocelový Mizející horník od uměleckého kováře Milana Beneše. Postava symbolicky ustupuje z prostoru stejně jako hornické řemeslo a dobývání uranové rudy v regionu. Dílo tak odkazuje nejen k umění, ale také k proměně zdejšího kraje po uzavření dolů.
Důlní činnost na Bystřicku skončila 27. dubna 2017. Z dolu tehdy vyjel poslední symbolický vozík a uzavřela se etapa, která začala uranovou těžbou o šedesát let dříve. Socha připomíná, že horníci z místní krajiny zmizeli, jejich práce však zůstává součástí paměti regionu.
Na park navazuje expozice v muzeu
Slavnostní otevření Parku horníků se uskutečnilo 9. září 2022 během Dne horníků. Na projektu spolupracovaly město, Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem a odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka státního podniku DIAMO. S nápadem přišli už v roce 2020 bývalí zaměstnanci uranových dolů, realizaci ale zbrzdila pandemie covidu-19. Práce se naplno obnovily na jaře 2022.
Podrobnější pohled nabízí přímo městské muzeum se stálou expozicí Uran na Vysočině. K vidění jsou v ní ukázky důlních děl, mechanismů a nářadí, stejně jako ochranné pomůcky, svítidla nebo záchranářská technika. Zatímco park představuje velké stroje pod širým nebem, muzeum přibližuje vybavení a práci horníků uvnitř dolu.
Park horníků zůstává volně přístupný v ulici Zahradní pod poliklinikou. Jeho exponáty připomínají historii těžby od stříbra až po poslední vozík uranového dolu, který vyjel 27. dubna 2017.