Kostel svatého Vavřince najdete na adrese Masarykovo náměstí 994, v dolní části náměstí v Bystřici nad Pernštejnem. Jeho výrazné dvouvěžové průčelí patří k dominantám historického centra, za ním se ale skrývá mnohem starší příběh než ten, který napovídá dnešní barokní vzhled.
Od raného kostela ke gotickému jádru
Bystřický kostel je doložen nepřímo listinou z roku 1238, která se dochovala v pozdějším opisu. Vyplývá z ní, že náležel klášteru v Doubravníku, a jeho vznik se proto klade ještě před tento rok. Vznikl v době kolonizace, kdy se Bystřice postupně rozvíjela v důležité správní a obchodní centrum. Zasvěcení svatému Vavřinci odpovídá poměrům 13. století, kdy v nově osidlovaných oblastech vznikala duchovní i správní střediska.
Nejstarší podoba kostela měla být pravděpodobně románská. Později získala stavba gotické jádro, jehož části se dochovaly dodnes. Přesné datování jednotlivých středověkých etap není jednoznačné, zřejmé však je, že kostel nevznikl v jediné stavební fázi.
Opevněný areál uprostřed města
Ve středověku plnil kostel vedle náboženské také obrannou roli. Obklopovala ho hradba s baštami a součástí areálu byla samostatná věž. Opevnění připomíná dobu, kdy mohly sakrální stavby při nebezpečí poskytnout obyvatelům určitou ochranu a zapojit se do obrany sídla.
Výraznou proměnu přineslo 18. století. V letech 1750 až 1753 prošel kostel zásadní barokní přestavbou, která mu dala základní podobu známou dnes. Starší části při ní nezanikly, ale staly se součástí nového celku.
Dvě věže s vlastní historií
Dvouvěžové průčelí přibylo až v polovině 18. století. Věže byly později zvýšeny, pravděpodobně kvůli poškození po požáru. Velká věž v minulosti opakovaně utrpěla následkem blesku nebo ohně a její barokní zakončení bylo upraveno roku 1703.
Rok 1873 se pojí s dokončením a opravami věží. Místní tradice tuto obnovu spojuje s bystřickým rodákem Františkem Sáblíkem, který později působil jako profesor pražské německé techniky. Stavební práce měl vést mistr Korábek z Prosetína. Jde o tradičně uváděné spojení s obnovou kostela, nikoli o jednoznačně doložené autorství celé stavby.
Rokokové detaily v interiéru
Při prohlídce města stojí za pozornost také vnitřek kostela. Najdete v něm historickou řezbářskou výzdobu, oltáře a kazatelnu v barokním a rokokovém slohu. Interiér tak nabízí pohled na dobu, kdy se chrám proměnil ve slavnostně a výtvarně zdobený prostor.
Kostel je evidován jako nemovitá kulturní památka. Pokud chcete kromě jeho vnější podoby poznat i interiér, možnosti zpřístupnění vám sdělí Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem. Návštěvu lze spojit s procházkou historickým centrem, městským muzeem a dalšími místy Bystřicka.