Barokní zámek v Liblicích upoutá už svou půdorysnou kompozicí: střední část se rozšiřuje do elipsy a boční křídla se směrem ven prohýbají. Najdete jej v části obce Byšice ve Středočeském kraji. K zámku vede příjezdová cesta lemovaná starou lipovou alejí a před hlavním průčelím se otevírá čestný dvůr, který uzavírají dvě hospodářské budovy.
Sídlo nechal v letech 1699 až 1706 postavit Arnošt Josef Pachta z Rájova. Autorem projektu byl italský architekt Giovanni Battista Alliprandi, který vycházel z koncepce Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Celek tvoří kromě zámku a hospodářských budov také dům zahradníka, skleník, vodárna, zahradní domek, bazén, park, obora a kaple s hrobkou.
Od šlechtického sídla ke konferenčnímu centru
Plastická výzdoba fasád přibyla ve druhé polovině 18. století a podle památkových podkladů souvisí s dílnou Ignáce Františka Platzera. Roku 1863 koupila zámek hraběnka Antonie z Valdštejna a nechala upravit interiéry v novorenesančním stylu. Po její smrti připadl její dceři Christianě Thun-Hohensteinové; rod Thun-Hohensteinů vlastnil zámek do roku 1945.
V roce 1952 přešel do užívání Československé akademie věd. Dnes v něm sídlí Konferenční centrum Akademie věd ČR a historické prostory slouží konferencím, společenským setkáním, svatbám i pobytům. Liblice mají také místo v kulturních dějinách: 27. a 28. května 1963 se tu konala mezinárodní konference o Franzi Kafkovi, která patřila k důležitým momentům kulturního uvolňování v Československu šedesátých let. Zámek se objevil také ve filmu Pane, vy jste vdova z roku 1970.
Z upravených zahrad do cenné obory
V bezprostředním okolí zámku se střídá pravidelná francouzská zahrada s volněji uspořádaným anglickým parkem. K procházce lákají také jezírko, skleníky, altán, bylinková a relaxační zahrada i další drobné stavby. Za upravenými částmi pokračuje obora a přírodnější prostředí bývalého zámeckého lesa a bažantnice.
Zámecký park Liblice je přírodní památkou o rozloze 33,4791 hektaru a zároveň evropsky významnou lokalitou. Najdete tu bezkolencové louky, zásaditá a přechodová slatiniště, extenzivní louky i smíšené lužní lesy. Samostatně chráněná Slatinná louka u Liblic má přibližně 2,36 hektaru. Mokřadní území je cenné také výskytem vzácných rostlin, včetně několika druhů orchidejí, a poskytuje zázemí ptákům, obojživelníkům, netopýrům i drobným bezobratlým.
Oborou vedou dva návštěvnické okruhy, menší a větší. V citlivých mokřadních úsecích je třeba zůstávat na značených cestách, aby nedocházelo k narušování přírodního prostředí.
Kaple přenesená z okolí Mladé
Osmiboká pseudorománská kaple Panny Marie s jehlanovou střechou, lucernou a erbem Thun-Hohensteinů původně stála u Mladé poblíž Milovic. Po zřízení vojenského prostoru v roce 1904 musela ustoupit novému využití území. Stavbu rozebrali a před koncem první světové války ji přenesli do Liblic, kde se stala hrobkou členů rodu Thun-Hohensteinů.
V kapli jsou pochováni Leopold Bohumil z Thun-Hohensteinu, jeho syn Leonard, který padl na začátku první světové války, a Christiana Thun-Hohensteinová, jež kapli nechala vybudovat. Nedaleko stojící kamenný kříž připomíná Leonarda.
Prohlídky a pobyt v zámku
Exteriéry zámku, zahrady, parku a obory bývají přístupné denně, jejich režim se však může změnit při svatbách a dalších akcích. Komentované prohlídky zámku se obvykle konají v neděli od 13 hodin; skupiny si mohou domluvit termín předem. V areálu je také možné využít ubytování, restauraci a wellness, v sezoně lze objednat zahradní piknik. Časy, ceny a možnosti parkování se mohou měnit.