Zámecký areál leží na svahu v jihovýchodní části Buštěhradu a přirozeně navazuje na procházku městem. Vedle zámku tu najdete park, kostel Povýšení svatého Kříže, který vznikl z původní zámecké kaple, i pozůstatky staršího hradního areálu. Zámek, hrad a takzvaný Příční palác jsou odlišná místa historického jádra.
Čtyři roky v exilu
V letech 1833 až 1837 obýval zámek sesazený francouzský král Karel X. se svým vnukem Jindřichem. Jindřichovým vychovatelem byl Joachim Barrande, který se později proslavil jako geolog a paleontolog a svůj život spojil s Čechami. Během králova pobytu přijel do Buštěhradu také francouzský spisovatel François-René de Chateaubriand.
Zámek tak v první polovině 19. století nebyl jen šlechtickým sídlem. Na čas se tu propojil královský exil, vzdělávání mladého prince a začátek vědecké dráhy muže, který se stal významnou osobností české geologie a paleontologie.
Od hradu k baroknímu sídlu
Nový zámek začala roku 1699 budovat Anna Marie Františka, kněžna Sasko-lauenburská a pozdější velkovévodkyně Toskánská. První část stavby vedl Jindřich Klingenleitner. Při jejím budování se podle městské naučné stezky použil také materiál ze zanikajícího hradu v sousedství.
V letech 1747 až 1754 se sídlo rozšířilo ve stylu vrcholného baroka. Na této etapě se podíleli Kilián Ignác Dientzenhofer, Anselmo Lurago a stavitel František Keymel. Další výraznou změnu přinesla léta 1812 až 1816, kdy k hlavní budově přibyla dvě postranní křídla a zámek získal trojkřídlou podobu. Pozdější úpravy mu vtiskly klasicistní, místy také pozdně klasicistní či empírový charakter.
Proměny a postupná obnova
Po vzniku Československa byl velkostatek zestátněn. Zámek pak postupně sloužil jako okresní sirotčinec, státní statek, archiv, škola, mateřská škola, knihovna i hudební škola. Za druhé světové války jej využíval německý Wehrmacht. Střídání funkcí se promítlo do stavu budovy a po roce 1989, kdy přešla do soukromých rukou, zámek dál chátral.
Město Buštěhrad získalo zámek v roce 2003 a zahájilo nejnutnější záchranné práce i postupnou obnovu. Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce se Středočeským krajem se neuskutečnila kvůli korupční kauze spojené se zadáním veřejné zakázky. Krajská část byla později podle města navrácena městu a opravy pokračují po etapách. Západní křídlo dnes využívá městský úřad a knihovna, areál slouží také kulturním a společenským akcím.
Park jako součást procházky
Zámecký park byl obnoven a zpřístupněn v roce 2012. Vnitřní prostory nemají pravidelné prohlídky celého objektu, proto lze areál poznávat především zvenčí a při procházce parkem. Návštěvu zámku lze propojit s městskou Stezkou historií Buštěhradu, která vede také kolem pozůstatků starého hradu, kostela, muzea Oty Pavla a dalších míst.