Od autobusové zastávky Hrčava, Gavlonka se vydejte směrem na Mosty u Jablunkova. Asi po půl kilometru odbočte na lesní cestu a pokračujte po červené turistické značce k nenápadnému kamennému památníku. Připomíná posledního doloženého beskydského vlka, kterého v těchto lesích zastřelili 5. března 1914.
Kámen s nápisem VLK 1914 leží mimo silnici i obecní náves, v lesním prostředí mezi Hrčavou a Bukovcem. Administrativně se místo spojuje s Bukovcem, pro návštěvníky je ale nejvýraznějším orientačním bodem Hrčava. U památníku je turistický přístřešek; samotný monument je volně přístupný a nemá otevírací dobu ani návštěvnické zázemí.
Lesní zastavení s pozoruhodnou historií
Terénní cesta se může měnit podle počasí a údržby, proto se na ni hodí pevná obuv a opatrnost při pohybu v lese. Přibližné souřadnice památníku jsou 49.5267528 N, 18.8185342 E; slouží jako orientační údaj, nikoli jako náhrada značené trasy.
Jednoduchý kámen připomíná dobu, kdy byli vlci z Beskyd vytlačováni pronásledováním. Dnes se vztah k velkým šelmám proměňuje a památník je také připomínkou toho, jak se za něco málo přes století změnila zdejší krajina i pohled na její obyvatele.
Z Hrčavy až na trojmezí
Od památníku můžete pokračovat výletem do Hrčavy a k místu, kde se setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska. Z obce vede k trojmezí žlutá turistická značka; podle zvoleného výchozího místa jde přibližně o dva kilometry. Na cíli stojí tři obelisky a společný hraniční kámen, přes místo setkání státních hranic vede také most.
Hrčava leží v nejvýchodnější části republiky a její obecní centrum je nejvýchodnějším v Česku. Samotné trojmezí ale nejvýchodnějším bodem státu není. Ten se nachází u potoka Oleška v katastru Bukovce u Jablunkova.
Co dalšího si prohlédnout v Hrčavě
V obci stojí dřevěný kostel svatého Cyrila a Metoděje z roku 1936 a roubená Masarykova škola z roku 1924, která dnes slouží jako muzeum. Procházku doplňují ukázky lidové architektury a Lurdská lesní jeskyně se studánkou.
K místnímu prostředí patří také pověst o houslistovi Muzykulovi. Vypráví, že spadl do vlčí jámy, kde přečkal noc s vlkem tak, že mu hrál na housle. Šelmu měla hudba zaujmout natolik, že mu neublížila. Jde o lidové vyprávění, nikoli o historicky doloženou událost, a dobře ukazuje, jakou roli měli vlci v představách zdejších obyvatel.
Vlci se do karpatské krajiny vracejí
Na rozdíl od začátku 20. století dnes vlci znovu žijí v Beskydech i dalších částech karpatské krajiny. Podle výsledků monitoringu obývají velkou část CHKO Beskydy, Slezské Beskydy a navazující pohoří. Jejich výskyt sledují odborníci na české i slovenské straně Karpat, mimo jiné Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Hnutí DUHA Šelmy.
Při procházce není pravděpodobné, že vlka zahlédnete. Spíše můžete narazit na jeho stopu nebo vnímat les, v němž má tato šelma znovu své místo.