Na hradě v Budyni nad Ohří můžete během jedné návštěvy projít historické interiéry, prohlédnout si archeologické nálezy a zastavit se v alchymistické laboratoři. Součástí Jandova městského muzea jsou také vzácné knihy a vycpanina nilského krokodýla. Hrad stojí v západní části historického jádra města, nedaleko dnešního Mírového náměstí.
Prohlídka vede od dějin města k alchymii
Muzejní expozice představuje regionální historii a archeologii. Nejstarší nálezy pocházejí z období přibližně tři tisíce let před naším letopočtem, další části připomínají vývoj Budyně, zbraně i vzácné knihy. K vidění jsou rovněž trofeje z cest někdejších majitelů hradu a zakládací listina Budyně datovaná do 13. století.
Neobvyklým exponátem je vycpaný nilský krokodýl. Muzeum ho spojuje s cestou Zajíce z Hazmburka do Egypta na počátku 16. století. V hradních prostorách je také instalovaná alchymistická dílna a laboratoř, která připomíná pokusy spojované s 16. stoletím. Najdete v ní pece, pícky, kahany, díže, další pomůcky i recepty.
Prohlídka muzea zahrnuje také návštěvnickou trasu hradními interiéry. Sbírkové předměty jsou městu dlouhodobě zapůjčeny z Oblastního muzea v Litoměřicích.
Od přemyslovského dvorce k hradu Zajíců
Budyně je písemně doložena nejpozději roku 1173. Král Vladislav II. si tehdy vyhradil příjmy z místního panství, kde stál přemyslovský zeměpanský dvorec. Kdy přesně se změnil v kamenný hrad, není známo; stalo se tak nejpozději ve druhé polovině 13. století.
Roku 1336 vyměnil Jan Lucemburský budyňské panství se Zbyňkem Zajícem z Valdeka. Hrad pak na několik staletí připadl rodu Zajíců z Hazmburka. Za Jana Zajíce z Hazmburka, který zdejší sídlo po roce 1463 rozšířil a přestavěl v pozdně gotickém slohu, zažil výrazný rozkvět.
Po roce 1585 nechal areál upravit v renesančním stylu Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka. Nákladná přestavba ho však zadlužila a roku 1614 musel Budyni přenechat věřiteli Adamu ze Šternberka. Panství se později spojilo s Libochovicemi a hrad postupně ztratil postavení hlavního sídla.
Poškození, požáry a obnova
Historii hradu poznamenaly výbuchy i válečné události. Roku 1551 poškodil stavbu výbuch skladu střelného prachu, při saském obléhání v roce 1631 byl hrad vydrancován a roku 1759 zasáhl město i hrad požár či válečné vypálení. K chátrání přispěla také ztráta významu; v roce 1823 byla zbořena část palácových budov.
V letech 1858 až 1945 patřila Budyně rodu Herbersteinů, který na počátku 20. století zajistil zásadní opravy. Rozsáhlejší obnova hradu a okolních hradeb začala roku 1975 a pokračovala zejména do roku 1990.
Součástí areálu je panské sídlo, hospodářské a pomocné objekty, hradby, tři bašty, dvě brány, menší branka, studna a příkop. Ten býval vodní, což hradu dodnes zachovává charakter vodního sídla.
Muzeum založené na darech
Jandovo městské muzeum vzniklo v hradě ve 20. letech 20. století. Základem jeho sbírek se staly dary cestovatelů a soukromé kolekce lidí z Budyně a okolí. Původně čítalo téměř čtyři tisíce exponátů. Před rekonstrukcí hradu v roce 1975 se muzeum uzavřelo a sbírky byly převezeny do depozitáře; návštěvníkům se znovu otevřelo v roce 1997.
Hrad a muzeum mívají hlavní návštěvnickou sezonu od dubna do října. V zimních měsících jsou uzavřeny a přístupné bývá pouze nádvoří. Vstup se nachází na adrese Mírové náměstí 1 v Budyni nad Ohří.