Při procházce Budišovem nad Budišovkou nejde přehlédnout kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho panorama doplňuje měděná korouhev vysoká přibližně 4,2 metru, s rozpětím kolem 2,5 metru a hmotností asi 440 kilogramů. Na jedné straně nese výjev Nanebevzetí Panny Marie, na druhé svatého Gotharda s andílky. Městské materiály ji označují za největší korouhev v České republice a uvádějí také její zápis v České knize rekordů.
Barokní podoba překrývá starší dějiny
Současný chrám se začal stavět v 18. století. Základní kámen byl položen 9. června 1745, dokončení prací následovalo v roce 1755 a k vysvěcení došlo 12. dubna 1756. Na stavbu dohlížel děkan Josef Baptista a významnou finanční podporu poskytl olomoucký kardinál Ferdinand Julius hrabě Troyer.
Pozdně barokní kostel ovšem stojí na místě ještě staršího chrámu. Farní prameny zmiňují románskou loď s dnes zaniklou apsidou z 12. století. Z tohoto období zůstala ostění dvou románských oken. Ve 13. století přibyla raně gotická kaple a o století později gotické presbyterium. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1414, kdy byl rozšířen o kapli svatého Gotharda, která se do dneška nedochovala.
Starší stavba měla také renesanční věž s portálem, vybudovanou před rokem 1524. V její věži se zachoval zvon z téhož roku, který ulil zvonař Matěj. Váží zhruba 1,3 tuny. Za působení rodu Paarů dostala loď barokní klenbu a původní gotický prostor tím výrazně změnil svou podobu.
Dokončení věží trvalo přes sto let
Po dokončení barokní stavby zůstaly věže kvůli nedostatku peněz jen provizorně zastřešené. Na definitivní řešení čekaly až do června 1912. Peníze se na dostavbu začaly systematicky shromažďovat od roku 1893 a přispívali také obyvatelé Budišova, kteří na kostel pamatovali ve svých závětích.
V roce 1912 se zároveň upravovala oratoř a do oken presbytáře přibyly vitráže. Další obnova kostela a fary proběhla v letech 1972 až 1983 pod odborným dohledem.
Co uvidíte uvnitř
Interiér spojuje několik vrstev výzdoby a vybavení. Na západní stěně boční lodi se nachází signatura vídeňského malíře Antonína Josefa Prennera z roku 1729, objevená při restaurátorských pracích v roce 1999. Dřevěné plastiky svatého Gotharda, andělů, světlonošů, kazatelny a svatého Antonína Paduánského jsou připisovány Giovannimu Giulianimu. K obrazům v kostele patří díla se svatým Janem Nepomuckým a svatou Barborou.
Mezi starší dochované předměty patří cínová křtitelnice z roku 1672. Výrazným prvkem je oltář se sochou svatého Gotharda. Podle místní kronikářské tradice bývalo v chrámu celkem sedm oltářů. Atmosféru interiéru doplňují vitráže v presbytáři a křížová cesta dokončená v roce 1763.
Varhany připomínají hudební minulost kostela. V roce 1758 je postavil Josef Georg Schwarz z Libavé. Původní nástroj měl devatenáct registrů: devět manuálových, šest pozitivových a čtyři pedálové. Roku 1930 jej přestavěla krnovská firma Rieger.
Korouhev je kopií starší konstrukce
Dnešní korouhev nevznikla jako původní součást barokní stavby. Jde o repliku starší železné konstrukce, kterou v roce 1982 zhotovil pasíř Benedikt Andrle z Rájce. Po poškození orkánem byla opravena, pozlacena a znovu umístěna na věž. Svými rozměry zůstává jedním z nejvýraznějších prvků budišovského panoramatu.
Kostelní areál doplňuje hřbitov obehnaný zdí a zdobenou kovovou bránou. Na jejích pilířích stojí sochy andělů, podle farních údajů od Lorenza Mattielliho. V okolí jsou také kamenné kříže a kenotafy připomínající rody Paarů, Barattů-Dragono a Pötting-Persingů.
V boční lodi bývá k vidění budišovský betlém. Interiér nemusí být přístupný trvale; navštívit jej lze při bohoslužbě či kulturní akci, případně po domluvě s Římskokatolickou farností Budišov. Zvenčí je možné prohlédnout pozdně barokní architekturu, věže dokončené až na začátku 20. století, hřbitovní bránu i nepřehlédnutelnou korouhev. Kostel stojí v historickém centru Budišova nad Budišovkou a prohlídku lze spojit s návštěvou nedalekého zámku.